Autorské právo přistupuje velmi přátelsky k užívání děl pro soukromé účely. Pokud fotku, malbu, video či jiný příspěvek nahrajete nebo nasdílíte na svém osobním profilu a tento profil nemáte nijak spojen s podnikáním nebo s jiným finančním prospěchem, je všechno v pořádku. Používáte-li ale svůj profil (byť okrajově) jako marketingový nástroj nebo spravujete firemní stránku určité společnosti, službě nebo výrobku, zbystřete. Právě vy byste se mohli ocitnout za hranou zákona.
Nebudu vám zanášet hlavu paragrafy a sáhodlouhými právními rozbory. Pokud by vás téma autorských práv zajímalo hlouběji, sáhněte po autorském zákoníku. Z jeho obsahu dnes ale bývá moudrý jen málokterý laik a není se moc čemu divit.
Předpis navíc pochází z roku 2000, kdy o užívání autorských děl na sociálních sítích neuvažoval asi ani Mark Zuckerberg, a proto chcete-li zjistit, jestli je sdílení té či oné fotky porušením autorského práva, bude vám přínosnější spíš křišťálová koule.
Autorské zákony napříč Evropou jsou (naštěstí?) obdobného rázu, a tak netrvalo dlouho a Soudnímu dvoru přistál na stole případ, ve kterém se mělo rozhodnout, jestli se sdílením novinářského článku na internetu porušují autorská práva. Na výsledek tohoto sporu čekala s nadsázkou celá Evropa, protože soud jím měl „vysvětlit“ ne úplně jasné znění zákona. A verdikt?
Chcete-li použít cizí fotku, článek, grafiku, video na profilu vaší společnosti či webových stránkách, neporušujete tím autorská práva. Musíte ale dodržet dvě pravidla:
- Dílo je potřeba sdílet, embeddovat, linkovat – to znamená: pokud se změní dílo u hlavního zdroje, musí se tato změna promítnout okamžitě i u vás. Včetně třeba úplného stažení ze světa internetu. Například fotky tedy nesmíte stáhnout a nahrát na svůj profil – tímto už byste vytvořili rozmnoženinu a autor by nad ní ztratil vliv.
- Nesmíte rozšířit publikum, kterému je dílo určeno. Příklad? Pokud budete přes svůj profil zpřístupňovat video, které autor dal na web coby placený obsah, nemůžete svým sdílením video zpřístupnit i neplatičům. Nabízí se tady otázka, jak je to s přesouváním díla z jedné platformy na druhou? Můžu například na facebook linkovat fotografii z webu soukromého fotografa? Ano, pokud ji fotograf pustil volně do světa internetu, musí počítat s tím, že ji uvidí ta část světa, která má přístup k internetu. A je jedno, jestli skrz webové stránky nebo facebookový účet.
Tak tedy zpátky do sítí. Sdílet fotku jiného uživatele facebooku na vaší firemní stránce? Ano, pokud to ve svém nastavení soukromí technicky umožnil, autorská práva neporušujete. Stáhnout fotku a nahrát ji na váš firemní profil? Ne, mohli byste být za hranou zákona.
Tento celkem jednoduchý postup nám trochu zkomplikovalo další, nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU: pokud fotografii, článek, video nebo jakékoliv jiné autorské dílo budete sdílet na svých firemních stránkách, vždy zbystřete a ověřte si, že zdroj, na který odkazujete, sám neporušuje práva skutečného autora. Pokud totiž nasdílíte příspěvek, který světem internetu koluje bez požehnání autora, odpovídáte za porušení autorských práv bez ohledu na dodržení výše uvedených principů. Jinými slovy – než příspěvek nasdílíte, musíte si být stoprocentně jisti, že neodkazujete na neoprávněně umístěný zdroj.
Pro úplnost bych ráda připomněla, že nejen povinností, ale i slušností je citovat autora díla. Ať už odkazem na jeho stránky nebo uvedením jeho jména, případně názvu díla.
Dobrá zpráva pro vás je, že principy, které zde popisuji, uplatníte nejen na Facebooku, ale v internetovém prostředí jako takovém.
Na závěr mi to ale stejně nedá a připomenu, abyste se při práci na sociálních sítích nesoustředili jen na autorská práva. Stejně svědomitě je potřeba si hlídat i pravidla jednotlivých sítí (ne, Facebook není majitelem vašich fotek), ochranu soukromí a osobnosti nebo tolik oblíbenou „nekalou soutěž“. A o té třeba trochu příště.
Chcete vědět o právu v marketingu více? Přijďte na školení Právo v marketingu. Uspořádat ho můžeme i u vás ve firmě.
Tento článek vyšel v týdeníku MarketingSalesMedia 17. 10. 2016.