Čtrnáct právních novinek pro rok 2025

1. Pracovní právo se zásadně promění i v příštím roce

Rok 2025 přinese zásadní změny v pracovním právu, které ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Některé novinky jsou už pevně stanovené, jiné stále čekají na finální posvěcení Parlamentem. A co všechno se tedy mění? 

Nový způsob valorizace minimální mzdy a zrušení zaručené mzdy 
Od ledna 2025 se minimální mzda nebude určovat jen podle politického rozhodnutí. Bude se nově počítat podle pevně daného matematického vzorce, který bude vycházet z průměrné mzdy. Tento vzorec se každé dva roky upraví vládním koeficientem a každý rok do září MPSV oznámí, jaká bude minimální mzda na příští rok. Takže nejistoty stranou, minimální mzda bude jasně vypočítaná a předvídatelná. 

Co se týče zaručené mzdy, ta v soukromém sektoru definitivně končí. Od teď už zaměstnavatelé nebudou muset hlídat "zaručené mzdy" v tradičním smyslu – místo toho budou povinni dodržovat pouze minimální mzdu jako jediný právní základ pro odměny. Co je ale nové a zajímavé, je zavedení tzv. zaručeného platu. Tento plat bude platit pro zaměstnance ve státní sféře (tedy pro ty, co pracují v platových třídách) a bude se odvíjet od minimální mzdy a koeficientů, které zohlední náročnost jednotlivých pracovních pozic. 

Revoluce v pracovní době a v dovolených 
Velkou změnou bude, že si zaměstnanci budou moci sami plánovat svou pracovní dobu. Stačí se domluvit se zaměstnavatelem a směny si přizpůsobit podle vlastních potřeb – a to i u DPP nebo DPČ! Takže žádné „pevně dané“ časy, všechno půjde víc na míru. 

A co dovolená? Už žádné papírování s plány čerpání, zaměstnavatelům totiž odpadne povinnost na začátku každého roku sestavovat plán dovolených. Nově bude stačit, když se alespoň dva týdny předem dohodnete se svým zaměstnavatelem.

Máte DPP? A mohli bychom ji vidět? 
Původně měl od ledna 2025 začít platit nový režim tzv. oznámených dohod jako součást legislativních úprav týkajících se DPP. Zaměstnavatelé už od července letošního roku (2024) museli hlásit všechny uzavřené DPP a pravidelně posílat měsíční přehledy příjmů na Českou správu sociálního zabezpečení. První data ale ukázala, že důvody pro takovou administrativní zátěž pro zaměstnavatele nejsou dost významné, a proto Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo jeho zrušení dříve, než by vůbec stihl vstoupit v platnost. Poslanecká sněmovna tento návrh schválila 22. 11. 2024. Pro účinnost už jen stačí, aby změnu potvrdil Senát a následně podepsal prezident. Vše by se mělo stihnout ještě před začátkem roku 2025.

Co dalšího už platí? 
Kolektivní vyjednávání – Novela posiluje práva odborů a zjednodušuje pravidla pro kolektivní smlouvy vyššího stupně. To znamená, že když ve firmě působí více odborů, budou mít jasnější pravidla a více pravomocí.

Zdravotníci, horníci a platová sféra – Pokud pracujete jako zdravotník, horník, nebo jste zaměstnancem v platové sféře, můžete se radovat. Pro tyhle profese by totiž měly být upraveny příplatky tak, aby reflektovaly jejich reálnou náročnost.

A jaké změny ještě čekáme s flexi novelou? 
V Poslanecké sněmovně se stále projednává tzv. flexi novela, která by měla přinést několik změn. Mimo jiné má zjednodušit konec pracovního poměru, výplatu mzdy, podmínky pro zaměstnávání mladistvých, podpořit pracující rodiče a upravit zkušební dobu. Ačkoli finální verze ještě čeká na schválení, už teď víme, že poněkud médii probírané a ustanovení, které by umožnilo dát zaměstnanci výpověď bez udání důvodu, novinkou nebude.
 
Výplata mzdy - současný zákoník práce počítá s tím, že mzda je vyplácena v hotovosti. Pokud byste radši dostávali peníze na účet, musíte se na tom se zaměstnavatelem dohodnout písemně. Novela zákoníku práce ale chystá změnu, která by měla reflektovat už běžnou praxi, aby byla mzda automaticky posílána na bankovní účet, který si zvolíte. Pokud ale zaměstnanec účet neposkytne nebo nesouhlasí s platbou na účet, mzda se bude vyplácet v hotovosti. Pro zaměstnavatele je praktické zahrnout souhlas s platbou na účet přímo do pracovní smlouvy, aby jej zaměstnanec nemohl odvolat jen tak bez vědomí zaměstnavatele. Další novinkou je možnost vyplácení mzdy v cizí měně. To se bude vztahovat na cizince, osoby bez státní příslušnosti, občany EU bez trvalého pobytu v ČR, nebo zaměstnance, kteří žijí v zahraničí. Půjde to však jen v takové měně, pro kterou ČNB vyhlašuje převodní kurz. 

Prodloužení zkušební doby – od Nového roku by si zaměstnavatel a zaměstnanec mohli smluvit delší zkušební dobu – u běžných zaměstnanců by měla trvat až čtyři měsíce (oproti původním třem), u vedoucích pracovníků až osm měsíců (místo původních šesti). Automaticky by se ale měla prodlužovat, pokud zaměstnanec neodpracuje celou směnu kvůli překážkám, čerpání dovolené nebo neomluvenému zameškání práce. A aby toho nebylo málo, zkušební doba by se mohla prodloužit i písemnou dohodou, ale pouze do maximálního stanoveného limitu.

Řetězení pracovních poměrů – nová pravidla přinášejí změnu v řetězení pracovních smluv na dobu určitou. Zaměstnavatelé budou moci uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou až devět let, pokud jde o zástup za zaměstnance na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené. Nebude zde tedy omezení 3x 3 roky a dost.

Podpora pracujících rodičů – nově by měli mít rodiče na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené možnost vykonávat u téhož zaměstnavatele tentýž druh práce, jako vykonávali na hlavní pracovní poměr, ale na základě DPP nebo DPČ. To znamená, že by si měli mít možnost přivydělat, aniž by se museli vzdát svého hlavního pracovního poměru, který na ně čeká například po rodičovské dovolené. Pokud se rozhodnou vrátit do práce před dovršením dvou let věku dítěte, mají navíc garantovaný návrat na stejné pracovní místo. Současná právní úprava se totiž vztahovala jen na mateřskou dovolenou, a po skončení rodičovské dovolené neměli zaměstnanci – obvykle matky – automaticky nárok na návrat na své původní místo. 

Sjednocení výpovědních důvodů – novelou by se všechny důvody dlouhodobé ztráty pracovní způsobilosti měly sloučit do jednoho výpovědního důvodu. To znamená, že pro zaměstnavatele bude jednodušší určit příčinu neschopnosti. Výpověď ze zdravotních důvodů bude možná, pokud zaměstnanec překročí povolenou expozici podle rozhodnutí příslušného orgánu nebo pokud lékařský posudek potvrdí, že není způsobilý vykonávat svou práci. Zaměstnanci stále budou mít nárok na náhradu (nikoliv už odstupné) při pracovním úrazu nebo nemoci, ale nebudou moci napadnout platnost výpovědi, pokud byla důvodná. 

Kratší výpovědní doba – podle současné úpravy začíná výpovědní doba běžet první den v měsíci následujícím po měsíci, kdy byla výpověď doručena. Při problémech v doručování tahle skutečnost mohla způsobovat nežádané průtahy. Podle novely by ale výpovědní doba měla začít běžet už dnem doručení výpovědi.

Zaměstnávání mladistvých – novela by měla zavést možnost zaměstnávat mladistvé již od 14 let během letních prázdnin, pokud se bude jednat o lehké práce, neohrožující jejich zdraví nebo vzdělání.

2. Zmenšení byrokracie

Zdravotní prohlídky, ale i konec provozním řádům u kosmetických služeb.
Vláda nedávno schválila novelu zákona o specifických zdravotních službách, která by měla vstoupit v platnost v červenci 2025. Tato změna přináší nejen zjednodušení administrativy pro zaměstnavatele, ale i nový přístup k prevenci a pracovním prohlídkám. Dočkáme se i změn v posuzování zdravotní způsobilosti pro vzdělávání, sport a další činnosti. Zruší se povinnost posuzování zdravotní způsobilosti pro obory bez zdravotních kontraindikací při přijetí na střední školy, a to i pro rekreační sport dětí. Zůstane povinnost pouze pro sportovní profesionály.

Konec vstupním prohlídkám pro administrativní pracovníky – novela by měla zrušit povinnost vstupních pracovnělékařských prohlídek pro pracovníky na nízkorizikových pozicích. Typicky půjde o zaměstnance v administrativě nebo kancelářské profese. Nástup na tyto pozice by se měl obejít bez vstupní prohlídky.

Prevence místo hašení následků – zaměstnavatelé se mohou rozhodnout zavést dobrovolné programy podpory zdraví na pracovištích. Obsahem můžou být například preventivní prohlídky nebo očkování. Zaměstnavatelé tak mohou přizpůsobit preventivní péči specifickým potřebám svých pracovníků – ať už jde o sedavé zaměstnání v kanceláři, nebo o práci na směny.

Méně papírování pro malé podnikatele – vláda rovněž schválila novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která by měla být účinná od 1. července 2025. Rozjezd podnikání v oborech, jako jsou ubytovací služby, kadeřnictví, masáže nebo pedikúra, by mohl být alespoň trochu snadnější. Nově totiž určité obory nebudou muset žádat krajské hygienické stanice o schválení provozního řádu. 

3. Novinky ze světa daní

Některé změny očekáváme s ještě nepřijatými novelami, někde už přesně víme, co nás od nového roku čeká.

Co je jisté?
Zdanění prodeje podílů bez ohledu na tzv. časový test. U fyzických osob bude prodej cenných papírů nebo podílů ve společnostech daňově zatížen, pokud se bude jednat o příjmy nad 40 milionů korun. Dosud byly daňově osvobozené všechny příjmy z prodeje podílu, pokud byl splněn tzv. časový test – držení podílu alespoň 5 let nebo cenných papírů 3 roky. Znamená to tedy, že příjmy z prodeje cenných papírů a podílů přesahující částku 40 milionů korun budou nově zdaněny jako ostatní příjem a i při splnění časového testu nebude příjem nad stanovený limit osvobozen od daně. 

O tom, jak zmírnit dopady novely, psal letos Matyáš Bokůvka v praktickém článku. 

Změny v paušální dani pro OSVČ. „Ičařům´´ se paušální daň prodraží. K paušální dani je možné se přihlásit do 10. ledna a oproti roku 2024 se trochu prodraží podnikatelům v prvním pásmu.

Na co ještě čekáme 
Odpisy a nový zákon o účetnictví – společně s novým zákonem o účetnictví pak výhledově čekáme i změny v daňových odpisech. Z nepřehledných odpisových skupin a různých způsobů odepisování by mělo dojít pouze ke stanovení odpisové doby daného aktiva – majetku (ta by měla být počítaná v měsících a nemělo by být možné ji možné přerušit). Očekává se, že se zvýší hranice, od které bude odpisy nutné vůbec dělat – u hmotného movitého majetku bude hranice místo nynějších 80.000 Kč nově 100.000 Kč.

Další zjednodušující novinky – už od roku 2024 je možné vést účetnictví v některých cizích měnách, výhledově by však mělo být možné podat daňové přiznání i platit daně v eurech – toto zjednodušení by mohly uvítat zejména mezinárodní firmy. Kromě toho by mělo dojít ke sjednocení zdaňovacího období s účetním obdobím firem. Právnické osoby by tak podávaly daňové přiznání po skončení svého účetního období a ne v jednotné termíny platící pro všechny. 

DPH - u zákona o dani z přidané hodnoty čekáme od prvního ledna také změny, byť není jasné, zda se novela někde po cestě Senátem nebo u Prezidenta nezasekne. 

Limity pro DPH – velkou novinkou by mělo být především posuzování limitu pro registraci plátce DPH. Ta se nyní počítá za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově se bude limit posuzovat za kalendářní rok s tím, že pokud bude hranice 2.000.000 Kč překročená, povinnost platit DPH vznikne od následujícího kalendářního roku. Tady ale nepřestávejte číst, protože je nutné si dát pozor na druhý limit – částku 2.536.500 Kč, kterou když osoba povinná k dani překročí, stane se plátcem DPH hned následujícím dnem po překročení této částky.

Podnikatelé ze zahraničí - novela by měla přinést úpravu vycházející z unijního práva týkající se tzv. malých podniků. To by mělo být prakticky využitelné hlavně pro podnikatele z jiných členských států, kteří podnikají u nás, a kteří jsou podle dosavadní úpravy plátci DPH bez ohledu na svůj obrat. Podle novely by ale mohli vstoupit do dobrovolného režimu pro malé podniky a získat tak výhodu, že plátci se stanou až pokud splní limit pro registraci k DPH, tedy 2 miliony Kč obratu.

Nedobytné pohledávky – změna by měla proběhnout i u možnosti provést opravu základu daně u nedobytných pohledávek. Připravovaná novela zákona má v tomto za cíl usnadnit podnikatelům situace, kdy už je jasné, že peníze od dlužníka pravděpodobně neuvidí, a umožnit rychlejší snížení daňového základu. Co to v praxi znamená? V případě pohledávek, které jsou v exekučním řízení, by mělo být možné snížit základ daně už po jednom roce od zahájení exekuce. To je zlepšení oproti dosavadní lhůtě dvou let. Podmínkou je, že pohledávka zůstane alespoň částečně nevymožená. 

Zjednodušení pro bagatelní pohledávky – pro pohledávky do 10.000 Kč včetně daně, které nejsou vymáhané exekučně, by měla platit jednodušší pravidla. Stačí, když je dlužník písemně vyzván k úhradě alespoň dvakrát, pohledávka je minimálně šest měsíců po splatnosti a celková hodnota pohledávek vůči jednomu dlužníkovi za rok nepřekročí 20.000 Kč. Není nutné zahajovat exekuční řízení, což šetří náklady i čas. 

Snížení odpočtu pro dlužníky – novela by měla zavést povinnosti pro dlužníky. Pokud dluh neuhradí ani do šesti měsíců po splatnosti, dlužník bude muset snížit uplatněný odpočet DPH. Tím se zamezuje situacím, kdy si někdo nárokuje odpočet DPH z faktury, kterou reálně nezaplatil. 

4. Psychomodulační a psychoaktivní látky pod dohledem

Kratom, HHC a další látky čeká od ledna kompletně nová regulace. Novela zákona o návykových látkách, nazývaná jako psychomodulační zákon, zavádí od 1. 1. 2025 komplexní právní úpravu, která nahrazuje dosavadní rámec vycházející pouze z vyhlášek. Co to znamená? Zcela nové podmínky pro jejich prodej, reklamu i trestní odpovědnost v případě nedodržování pravidel. 

Nová právní úprava zavádí přehledné rozdělení látek do tří kategorií: 
Návykové látky – jedná se o omamné a psychotropní látky, které zůstávají pod přísnou regulací – tam řadíme např. kokain nebo heroin. 

Psychomodulační látky – tyto látky budou regulovány méně přísně než návykové, ale budou podléhat jasně definovaným pravidlům pro výrobu, distribuci a prodej – sem se pravděpodobně bude řadit kratom. 

Nové psychoaktivní látky – u těchto látek bude omezené použití a nakládání zejména na výzkumné účely s potřebným povolením Ministerstva zdravotnictví – zde by se mělo podřadit HHC. 

Co konkrétně spadá do které kategorie, určí vláda vyhláškou?
Povolení - od ledna budou prodejci psychomodulačních látek potřebovat povolení od Ministerstva zdravotnictví. A to není vše. Látky bude možné prodávat jen při splnění přísných podmínek viz níže.

Balení musí být označeno – každé balení bude muset obsahovat všechny povinné informace o složení, zdravotních rizicích a každá šarže bude muset být otestovaná akreditovanou laboratoří. 

Specializované prodejny a e‑shopy – prodej bude povolen pouze ve specializovaných obchodech nebo e‑shopech, které si budou muset ověřit věk kupujících. V automatu si tedy už např. kratom nekoupíte. 

A prodej mladistvým? Zakázán!

Na reklamu si s novým rokem bude také potřeba dát pozor, v podstatě jediná povolená forma reklamy bude ta v prodejnách specializujících se na prodej psychomodulačních látek. Kromě reklamy se musíme rozloučit i třeba se sponzoringem na akcích, reklamou od influencerů nebo nabízením vzorků zdarma.

Sankce - porušení nových pravidel se může prodražit. Vedle správních sankcí může prodejce postihnout i trestní odpovědnost. A to z důvodu, že psychomodulační látky budou pro určité případy považovány za návykové látky. Trestní právo tak umožní stíhat činy jako například ohrožení pod vlivem návykové látky. Vzniknou ale i nové skutkové podstaty, jako neoprávněné nakládání s psychomodulačními látkami nebo podání psychomodulační látky dítěti.

Více si můžete přečíst v našem článku zde. 

5. Boj s obaly a odpady

Zálohování petlahví a plechovek? Už brzo možná realita. Kontroverzní novela zákona o obalech, která se dotkne jak spotřebitelů, obchodů, tak i výrobců by měla, pokud se nic nezmění a zákon se stihne přijmout, platit od roku 2025. Zálohový systém by pak měl začít fungovat rok na to.

Co se bude (asi) zálohovat?
Zálohovat by se měly všechny plastové lahve a plechovky o objemu od 0,1 litrů do 3 litrů, které obsahují nealkoholické nápoje, pivo nebo alkoholické nápoje s obsahem do 15 % alkoholu. Nezahrnuje to obaly na mléko, alkoholické nápoje nad 15 %, ani obaly od olejů a octu. 

Jak bude systém fungovat?
Zákazníci budou moci vrátit použité obaly do sběrných míst, která budou dostupná ve všech prodejnách nad 50 m² a na čerpacích stanicích. Záloha by měla činit 4 Kč za každý obal a po jeho vrácení zákazník dostane tuto částku zpět.

Evropská unie s obaly taky zápasí. Očekávané nové nařízení o obalech z dílny Evropské unie, o kterém jsme informovali už na jaře roku 2024, ještě čeká na finální schválení Radou EU. Po schválení by mělo být pro všechny závazné rok a půl od vstupu v platnost – týkat se bude především výrobců. Nařízení stanovuje novinky jako povinnost podniků akceptovat, že zákazník chce zabalit jídlo s sebou do vlastní krabičky nebo si dát kávu do svého oblíbeného hrnku. Rozloučit se zákazníci můžou i s mini balením kečupu nebo jiné omáčky při návštěvě svého oblíbeného fastfoodu, nařízení by totiž mělo zakázat vyrábět miniatury některých produktů  – od toaletních výrobků po sáčky s kečupem nebo tatarkou.

6. Nově s eDokladem na poštu nebo i k volbám

Zatímco rok 2024 sloužil na jakési přivyknutí na digitální občanky, známé jako eDoklady, rok 2025 už pro ně bude zásadním milníkem. Nové eDoklady už budou plnohodnotným nástrojem pro každodenní život. Ale není třeba se bát. I přes rozmach digitalizace, si fyzickou občanku stále můžete nechat, eDoklady zůstanou dobrovolné a záleží na každém, jestli preferuje mobilní aplikaci, či tradiční plastovou kartičku. 

Dosud se daly eDoklady využít zejména pro prokázání se při komunikaci se státem, tedy s ministerstvy, u policie, na stavebním nebo živnostenském úřadě, katastru nemovitostí či jiných státních orgánech, krajích a obcích.

Od 1. 1. 2025 se občané eDoklady budou moci prokázat i u soukromých osob, kterým právní předpis stanovuje ověřit něčí totožnost. Může jít například o pošty, volební komise, advokáty, banky, pojišťovny, obce, či zastupitelské úřady v zahraničí.

Vyřídit si novou občanku, pas, žádost o dávky nebo jít k volbám či na poštu, digitální verze občanského průkazu bude oficiální doklad totožnosti. Takže už žádné „my to zatím neumíme“. 

7. Bezpečné výrobky ještě před Vánoci 

Od 13. prosince 2024 vstupuje v platnost nové nařízení EU o obecné bezpečnosti výrobků. Tato pravidla mají zajistit, aby se na trh v Evropské unii dostávaly pouze bezpečné výrobky, a týkají se všech, kdo výrobky prodávají, vyrábějí, dovážejí nebo distribuují – ať už online, nebo v kamenných prodejnách. 

E-shopaři zbystřete – novinkou je například povinnost e‑shopů uvádět přímo v online nabídce detailní informace o výrobku. Patří sem identifikace výrobce, jako je jeho jméno, poštovní adresa a e‑mail, a také údaje o výrobku, například sériové číslo nebo bezpečnostní pokyny. Tyto informace už nebudou stačit jen na obalu nebo v přiložených dokumentech. 

Povinnosti dovozců – dovozci budou muset zajistit, že výrobky z třetích zemí splňují všechny bezpečnostní požadavky EU, a uchovávat dokumentaci k výrobkům po dobu 10 let. Výrobci zase budou povinni provádět analýzu rizik a vést záznamy o tom, jak byla bezpečnost výrobků ověřena. 

Tato pravidla se vztahují i na repasované výrobky a výrobky poskytované v rámci služeb, například půjčovny vybavení. Výjimky platí jen pro specifické kategorie, jako jsou potraviny, léky nebo hračky, které už mají své vlastní regulace. 

Podrobnosti o tom, co přesně nová pravidla znamenají a jak se na ně připravit, najdete v našem (mnohem podrobnějším) článku.

8. DSA – Digital Services Act: Nezapomeňte na únorovou zprávu o moderaci obsahu! 

Nařízení Digital Services Act (DSA), které vstoupilo v platnost v roce 2022, přináší v roce 2025 klíčovou povinnost pro poskytovatele digitálních služeb. Podnikatelé provozující platformy, hostingové služby nebo marketplace, které nejsou mikro nebo malý podnik, nesmí zapomenout do 17. února 2025 zveřejnit vydat svou první výroční zprávu o moderaci obsahu. 

Co musí zpráva obsahovat? 
Příkazy od veřejných orgánů – jaké příkazy podnikatel obdržel k moderaci obsahu a jak jste na ně reagoval. 

Moderace z vlastního podnětu – přehled aktivit, které sám podnikatel pro moderaci obsahu na své platformě provedl. 

Automatizované nástroje – informace o použití automatizace při moderaci obsahu. 

Stížnosti uživatelů – data o přijatých stížnostech a jejich vyřízení prostřednictvím interního systému. 

U hostingových služeb nebo online tržišť, je nutné také popsat oznámení přijatá skrze mechanismus „Notice and Action.“ 

Proč je tato povinnost důležitá?
Výroční zpráva o transparentnosti slouží jako důkaz o tom, že daný podnikatel dodržuje pravidla stanovená DSA. Navíc poskytuje uživatelům a úřadům přehled o tom, jak daná platforma přistupuje k moderaci obsahu a ochraně práv uživatelů. 

Jaké jsou výjimky?
Tato povinnost se nevztahuje na mikro a malé podniky, tedy firmy s méně než 50 zaměstnanci a obratem pod 10 milionů EUR. Naopak velké platformy a vyhledávače (s více než 45 miliony uživatelů měsíčně) musí zprávy zveřejňovat ještě častěji a s více podrobnostmi. 

Co se stane při nesplnění?
Pokuta za nesplnění této povinnosti může dosáhnout až 6 % z ročního obratu společnosti. Je tedy klíčové, aby podnikatel termín 17. února 2025 nepodcenil.

O tom, jak se připravit a co všechno je nutné udělat se dočtete v našem podrobném článku.

9. Obchodní sdělení v novém kabátě 

Při zasílání reklamních e‑mailů, newsletterů a dalších obchodních sdělení už nebude mít prodejce tak volnou ruku, jako dřív. Nový zákon o digitální ekonomice přichází s jasnými pravidly, která mají dát stopku nekontrolovanému zahlcování zákazníků nevyžádanou poštou. Zákon však zatím prošel jen prvním čtením v Poslanecké sněmovně, takže není vyloučeno, že se jeho podoba ještě změní.

Co tedy bude jinak?
Zákaznická výjimka – dosud totiž mohl prodejce zasílat zákazníkům obchodní sdělení bez omezení (na základě tzv. zákaznické výjimky) tehdy, pokud mu to zákazník odsouhlasil v souvislosti s nákupem, nevznesl námitku s poskytnutím svého kontaktu, nebo pokud se v některém obdrženém obchodním sdělení z takového odběru neodhlásil. Nově má mít tahle výjimka časové mantinely. Co to znamená pro podnikatele? Konec nekončícího zasílání e‑mailů bez pravidel.

Dva roky a dost – novinkou je dvouletá lhůta mezi jednotlivými obchodními sděleními. Pokud totiž uplynou dva roky od posledního zaslaného obchodního sdělení, má prodejce smůlu. V opačném případě si prodejce musí zajistit zákazníkův výslovný souhlas. Logika za tím je jednoduchá: po dvou letech si zákazník už pravděpodobně nevzpomene, kde a co od daného prodejce nakupoval.

Opt-in souhlas – pokud se prodejce nevměstná do zákaznické výjimky, bude muset pro další zasílání získat nový souhlas zákazníka, a to v souladu s GDPR. Co to znamená? Souhlas musí být svobodný, informovaný, konkrétní a jednoznačný. Žádné „zaškrtnuté políčko předem“ – zákazník musí říct jasné „ano, chci vaše novinky“. 

Pokuty za porušení – a co když prodejce pravidla plynoucí z nového zákona o digitální ekonomice poruší? Může se mu to pořádně prodražit, pokuty se mohou vyšplhat až do výše 20 milionů EUR, nebo 4 % z čistého celosvětového obratu za poslední účetní období. Zkrátka, výše uvedené se do budoucna určitě vyplatí hlídat a nepodceňovat. 

10. A zase ta kybernetická bezpečnost

Směrnice NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti visí nad podnikateli, ale i dalšími subjekty, jako Damoklův meč.

Povinnosti v této oblasti nepostihnou samozřejmě úplně všechny, cílí se především na: 
různé digitální služby (on-line tržiště, cloud computing, datová centra, služby vytvářející důvěru, elektronické komunikace, DNS služby, sociální sítě, vyhledávače); výrobní sektor (zdravotnické prostředky, počítače, elektronické přístroje, stroje, auta); potravinářství, chemický průmysl, zdravotnictví, ale i další sektory ekonomiky (dle odhadu jde cca o 10 000 různých subjektů). 
Zákona bychom se v Česku mohli dočkat už zkraje roku 2025 a protože kybernetická bezpečnost není věc, kterou je možné ve firmě překopat během týdne, v zákoně bude lhůta pro subjekty k zavedení všech procesů. 

O tom, co všechno bude potřeba připravit, psal Ondřej Hanák u nás na blogu.

11. DORA pro finanční instituce

Finančním sektorem už nějakou dobu zní zkratka DORA. Nejedná se o postavu oblíbeného animáku Hledá se Nemo, ale o nové evropské nařízení – Digital Operational Resilience Act. Týká se nejenom bank a pojišťoven, ale např. i těch, kteří poskytují služby související s kryptoaktivy, institucí elektronických peněz (to jsou například různé peněženky nebo platby různými tokeny). Dva roky jako implementační období pro tyto subjekty utekly jako voda a od 17. ledna 2025 je nařízení účinné.

DORA se týká především bezpečnosti sítí a systémů v rámci firem uvnitř finančního sektoru. To zní velmi abstraktně, nařízení nicméně stanovilo konkrétně 5 pilířů, které je třeba implementovat.

DORA stanovuje povinnost zavedení systému řízení ICT rizik – je nutné vědět, co je potenciálně pro firmu rizikové, a jak se s takovými riziky poprat. V případě incidentů je pak nutné rychle detekovat, evidovat a oznámit případné incidenty příslušným úřadům. Do 17. ledna 2025 je pak nutné stihnout i zavedení detekce a vyhodnocování různých kybernetických útoků, virů a malware. Klíčové je pak i vědět, co se ve firmě používá za software, hardware a kdo jsou dodavatelé, jak se pracuje s daty a kdo se případně k datům může dostat. Součástí ICT opatření je také školení zaměstnanců, krizová komunikace a vytvoření plánů kontinuity provozu a obnovy, které jsou pravidelně testovány a upravovány na základě aktuálních hrozeb a incidentů. 

Zní to jako spoustu práce – od nastavování rámců řízení rizik až po zdánlivě nekonečné papírování.

Termín 17. ledna 2025 se ale neúprosně blíží a je proto nutné dokončit poslední úpravy. 

12. AI Act – umělá inteligence už konečně pod kontrolou

Bezpečná, transparentní a etická. Takovou si umělou inteligenci představuje tzv. AI Act. Účinnost některých ustanovení, třeba těch, které se týkají systémů, které podle Aktu jsou zařazené pod úroveň neakceptovatelného rizika, budou účinná od února 2025  – dojde k jejich úplnému zákazu (týká se to např. AI systémů, které využívají biometrické identifikace, nebo AI pro rozpoznávání obličejů).

Systémy s vysokým rizikem – od 2. srpna 2025 je pak možné čekat na účinnost další části Aktu, ten se zaměří na systémy s vysokým rizikem – ty nebudou zakázané, ale bude nutné je přizpůsobit nové regulaci.

Ostatní systémy – ty budou mít v zásadě ještě čas. Kontrolu od úřadů pak můžeme čekat nejdříve od 2. srpna 2026. Přizpůsobit se ale Aktu o umělé inteligenci může být běh na dlouhou trať, proto je důležité nezaspat.

Co čekat?
Nařízení to bere od podlahy. Vývojáři budou muset zajistit, že systémy AI budou trénovány na legálně získaných datech, technologie na trhu budou podléhat certifikacím, aby byly bezpečné. Nařízení dále pak zakazuje některé praktiky, jako je sociální skórování. Klíčovou součástí je také transparentnost – uživatelé musí být informováni, pokud komunikují s AI, a bude vyžadována možnost trasovat, jak systémy dospěly k výsledkům.

Protože víme, že si umělá inteligence zaslouží větší pozornost, je možné se dozvědět více v našem podrobném článku.

13. Změny v povinném ručení

Od 1. 10. 2024 je platná i druhá část zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Inspirace evropskou „motorovou směrnicí“ je jasná: méně papírování, více digitalizace.

A co to znamená v praxi?
Konec zelených karet – hlavní novinkou je, že fyzickou zelenou kartu už nebudete muset vozit s sebou v autě. U nás si kontrolní orgány všechny potřebné údaje o vašem pojištění ověří online z vaší registrační značky. Takže jestli máte povinné ručení v pořádku, nemusíte se bát, že vás doma zapomenutá zelená karta připraví o nervy i peněženku.

Co když ale plánujete cestu za hranice? Tam jsou zelené karty stále potřeba, takže pojišťovny je budou pravděpodobně posílat alespoň v elektronické podobě. 

Platnost až po zaplacení - pozor na nová pravidla! Auto bude pojištěné až ve chvíli, kdy pojišťovna obdrží platbu. Pokud tedy chcete mít povinné ručení platné hned, je potřeba pojistné uhradit okamžitě, například online platbou kartou.

Máte sjednaný odložený začátek pojištění? To je v pořádku, ale nezapomeňte, že do doby úhrady není pojistka platná a s autem nesmíte na silnici. Jestli se s platbou budete zbytečně otálet, může pojišťovna posunout začátek pojištění, nebo smlouvu zrušit úplně. U stávajících smluv je zase klíčové zaplatit pojistné do data výročí smlouvy – ale nebojte, pojišťovny vás na to včas upozorní.

Zpětné změny? Už ne. S novou úpravou už nebude možné provádět změny v pojištění zpětně. Všechny úkony – od změny pojistky až po správu vozidla – budou probíhat online. Pojišťovny a registry vozidel jsou totiž nově propojené v jednom systému, takže jakákoli neaktualizovaná data můžou znamenat, že vaše vozidlo nepůjde zaregistrovat. 

14. Revoluce ve veřejných dražbách?

Nový zákon o veřejných dražbách, platný od 1. 1. 2025, zásadně zamíchá karty a změní pravidla hry. Přichází s moderním přístupem, který lépe sedí na míru dnešnímu trhu. Navíc se konečně zbaví spousty nesrovnalostí s občanským zákoníkem, které dosud všem pořádně pletly hlavu – nová úprava je důležitá například pro aukční síně nebo třeba nadšence do umění.

Není dražba jako dražba – to, jestli někdo prodával umění v dražbě podle zákona o veřejných dražbách, nebo podle občanského zákoníku (a nazýval to třeba aukcí), způsobovalo pěkný zmatek. Nově se setkáte jen s pojmem veřejné dražby, a to podle občanského zákoníku.

Co to znamená v praxi? Všichni ti, kteří doteď organizovali aukce nebo se snažili vyhnout starému zákonu o veřejných dražbách, budou muset od příštího roku splňovat povinnosti stanovené novým zákonem o veřejných dražbách. To zahrnuje třeba povinnost mít vázanou živnost a samozřejmě pojištění odpovědnosti. 

Vlastník nemovitosti příklepem? Nově ne. Nový zákon o dražbách přináší změny v procesu nabytí vlastnictví nemovitosti, kdy se místo „přechodu“ vlastnictví nyní používá pojem „převod“ na základě kupní smlouvy uzavřené příklepem. V praxi to znamená, že dražebník vystaví vydražiteli potvrzení o koupi, ale skutečným vlastníkem se stane až zápisem do katastru nemovitostí. Tento zápis zároveň umožní vymazání případných zástav a práv na nemovitosti. 

Digitalizaci vpřed – nový zákon výrazně podporuje elektronizaci celého dražebního procesu. Zavádí povinnost elektronického vedení dražeb a také vytvoření centrální evidence. Ministerstvo pro místní rozvoj se postará o správu této databáze, kde bude možné najít všechny informace o vyhlášených dražbách, dražebnících i výsledcích. Samozřejmě pro fanoušky "kamenné" dražby, nemusíte se bát – možnost fyzické účasti při dražbách zůstává zachovaná. 

Nevíte si rady s nadcházejícími změnami? Dejte nám vědět na napistenam@elegal.cz nebo zavolejte na 255 785 595, rádi Vám pomůžeme.