Netradičně před letními prázdninami si na nás zákonodárce nachystal účinnost zákona o přístupnosti produktů a služeb. Cílem tohoto předpisu je lepší přístupnost zejména pro osoby se zdravotním znevýhodněním. V tomto článku se na nové povinnosti podíváme pohledem e‑shopů.
O co jde?
Zákon č. 424/2023 Sb. vychází ze směrnice EU 2019/882. Už z roku vydání směrnice je vidět, že jde o právní úpravu známou delší dobu. Psali jsme o ní ostatnějiž před několika lety. Od 28. 6. 2025 však musí výrobci zboží a poskytovatelé služeb řešit český zákon.
Evropská komise vnímá potřebu přizpůsobit e‑shopy a další služby primárně osobám se zdravotním znevýhodněním, sekundárně dalším zranitelnějším lidem (např. senioři) nebo dočasně indisponovaným osobám (zkoušeli jste někdy ovládat myš s celou rukou v sádře?). Zvlášť s čím dál větším množstvím obsahu a funkcí na různých webech může být pro zdravotně znevýhodněné osoby obtížné využívat jak weby veřejné správy (tam už musí veřejné orgány přístupnost řešit nějakou dobu), tak i další weby. Pro firmy může jít zároveň o příležitost, jak svůj web i oproti konkurenci zpřístupnit a zajistit si tak více zákazníků mezi těmito osobami.
Koho se zákon týká?
Zákon vymezuje různé kategorie výrobků a služeb, u nichž bude nutné přístupnost řešit. Tou nejrozsáhlejší jsou určitě e-shopy, ale zákon se dotkne i výrobců hardware, mobilních operátorů nebo poskytovatelů televize, rozhlasu a on-demand služeb (např. Netflix nebo MAX). V tomto článku nás ale zajímají e‑shopy. V prvé řadě je dobré říct, že se nevztáhne na všechny e‑shopy. Je ale dobré myslet na to, že se vztáhne za určitých okolností na prodej všeho zboží a poskytování všech služeb. „E-shopem“ tedy myslíme pro účely přístupnosti poskytování služeb elektronicky – tedy například nabízení předplatného software, e‑booků nebo kurzů, pokud je na přímo na webu prodáváte.
Nejvíc vám vysvětlí následující graf
Zaměřujete se na spotřebitele? Pokud ano, nejspíš musíte přístupnost řešit. Ledaže jste tzv. mikropodnik.
Mikropodnik jste tehdy, pokud máte méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy do 2 milionů eur.
Oddechnout si mohou i majitelé webů spuštěných po 28. 6. 2025 – žádné další aktualizace pravidel je už nečekají.
Ten „mikropodnik“ budu potřebovat vysvětlit – Souhlasíme. A chápeme, pokud vás napadá hodně dotazů.
Například jak se počítají zaměstnanci? Co když zaměstnávám maminku na zkrácený úvazek? Pak musíte vědět, že se počítají tzv. roční pracovní jednotky (RPJ). Nejlépe se to dá zase pochopit graficky:
Jednou RPJ je tedy člověk pracující celý rok 40 hodin týdně. V případě kratšího zaměstnání nebo menšího úvazku je potřeba vytáhnout kalkulačku.
Někdy také není jasno v tom, jak lze parametry kombinovat. Co dělat, když např. mám málo zaměstnanců, ale vyšší obrat než 2 miliony eur?
Dá se tedy říct, že pokud překročíte počet zaměstnanců, ztrácíte postavení mikropodniku vždy. A zákon řešit musíte. U ekonomických ukazatelů si můžete případně vybrat.
Co to ale znamená, „řešit přístupnost e‑shopu?“
Teď už byste měli mít víc jasno v tom, jestli číst dál. Pokud si myslíte, že se na vás zákon vztáhne, níže se dozvíte, co to vlastně znamená.
Technické úpravy
Cílem zákona je zpřístupnit weby pro uživatele se zdravotním znevýhodněním. Ne každému vyhovuje ovládat e‑shop jen myší nebo luštit drobné písmo s minimálním kontrastem. Hlavní tedy bude upravit weby po technické stránce. My jsme ale právníci. Co s tím? Více se dozvíte např. v článku UX laboratoře Výzkumák, se kterou spolupracujeme.
V zásadě ale nejde o raketovou vědu. Pomůže se inspirovat například zásadami přístupnosti WCAG (Web Content Accessibility Guildelines) a provést například následující úpravy:
umožnit ovládání e‑shopu i jinak – ideálně klávesnicí nebo hlasem;
k obrázkům videím a dalšímu multimediálnímu obsahu připravit popisky (alt tagy) a titulky;
upravit e‑shop logicky tak, aby byl čitelný pro čtečky obrazovek a převoditelný do asistivních formátů (např. Braillovo písmo), zejména běžným členěním textu (úrovně H1, H2, H3);
Minimálně poslední bod patří k dobré praxi a hodně webů s ním bojuje. Úpravy tedy pomohou i běžnému uživateli bez handicapu.
Zákon zmiňuje zejména požadavky na vnímatelnost, ovladatelnost, srozumitelnost a stabilitu. Tyto požadavky odpovídají již zmíněným zásadám přístupnost WCAG, které pro ně zavedly zapamatovatelnou zkratku POUR (Perceivable – Vnímatelný; Operable – Ovladatelný; Understandable – Srozumitelný a Robust – Odolný/Stabilní).
Pravidla WCAG obecně uvádějí, že je důležité zajistit pro každý druh obsah na webu nějakou alternativu.
Právní úpravy
Průběh technických úprav a funkcí přístupnosti na webu by měla následně odrážet i vaše právní dokumentace.
Ve vašich VOP – případně ve zvláštním dokumentu – je třeba popsat, jak přístupnost splňujete. Není třeba psát romány, stačí praktické vysvětlení, jak se dá váš web používat s asistivními technologiemi a co dalšího pro přístupnost děláte. Samotný dokument by měl být přístupný v běžném formátu. Kromě jeho otevření na webu bychom doporučovali možnost jeho jednoduchého stažení v .PDF nebo .DOCX formátech.
Jelikož informace musí být na žádost dostupné i ve zvukové formě, nabízí se tuto formu taky rovnou poskytnout ke stažení, pokud je to proveditelné. Na zvukové provedení vašich VOP nemusíte najímat přední české dabéry – i když by to bylo cool. V dnešní době zvládnete vytvořit zvukovou stopu i v AI nástrojích.
Kromě popisu přístupnost webu a zavedených opatření je třeba poskytnout i všeobecný popis vaší služby a vysvětlivky nezbytné k pochopení jejího fungování.
Existují „zadní vrátka“?
Pokud by změny znamenaly zásadní přebudování vašeho e‑shopu nebo nepřiměřenou zátěž, můžete zkusit provést posouzení nepřiměřené zátěže.
Toto posouzení musíte skutečně provést a informovat o něm příslušný úřad – jako e‑shop ČOI. Ta pak může nařídit v případě pochybností přepracování nebo rozšíření posouzení. Kromě toho by mělo být posouzení při každé zásadnější změně e‑shopu, nebo alespoň každých 5 let, opakováno.
Zároveň tato „zadní vrátka“ jde použít jen v rozsahu, ve kterém skutečně tuto nepřiměřenou zátěž odůvodníte – ve zbytku byste měli podmínky zákona i tak dodržet.
Odkdy nová úprava platí?
Přístupnost je povinná od 28. června 2025. Pokud jste měli smlouvu na web či aplikaci uzavřenou ještě předtím, máte na změny 5 let (za předpokladu, že web po 28. 6. 2025 nijak neupravujete). Většina e‑shopů ale pokračuje logicky v pravidelných updatech a poskytuje služby kontinuálně – zavedení opatření se tedy nevyhnou.
Co riskujete, když to nebudete řešit?
Úřady zpočátku pravděpodobně nasadí „vysvětlovací mód“, ale pokud budete dlouhodobě odolávat, může vám hrozit pokuta až 10 milionů korun. To už není částka, nad kterou by se dalo jen tak mávnout rukou.
Jak začít už teď?
Zmapujte si situaci: Prodáváte spotřebitelům? Kolik zaměstnanců a jaký obrat máte? Splníte výjimku pro mikropodnik.
Technický (mini)audit: Mrkněte, jestli vám už teď nechybějí základní věci typu alt tagy nebo rozumná struktura nadpisů.
Komunikace s vývojáři: Poptejte se, jak složité by bylo zavést ovládání klávesnicí či další požadavky zákona. Některé funkce mohou za málo peněz přinést hodně muziky.
Dbejte na srozumitelnost: Vysvětlujte, jaké funkce máte. A dělejte to srozumitelně. Pomůže to tomu, že znevýhodněná osoba skutečně bude schopná web využít.
Jako u každé regulace doporučujeme neshánět vývojáře a právníky narychlo před odjezdem na červencovou dovolenou. Jakkoliv bude existovat určitá „doba hájení“, kapacity expertů zabývajících se skutečně pořádně přístupností nejsou nekonečné. Rádi vám spolu s UX laboratoří Výzkumák pomůžeme.
Ondra se zaměřuje hlavně na IT právo, duševní vlastnictví a e‑commerce. Nejvíc tíhne k vývoji software, včetně videoher. Má zkušenosti prakticky se vším, co se software týká. Kromě samotného vývoje (waterfall i agilního) vám pomůže i s jeho licencováním nebo servisem.
Navíc se zajímá i o oblasti umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti nebo digitalizace a rád sdílí novinky z oblasti technologií na svém LinkedIn. Poradí vám ale i pokud jste e‑shop anebo když řešíte ochranné známky či průmyslové vzory.