Neznamená to konec sroček nebo akciovek, jak je známe. EU Inc. je nový typ společnosti se samostatným celounijním režimem stojícím vedle národních společností. Kdo začíná podnikat a má mezinárodní ambice, měl by zpozornět.
EU Inc. má bezesporu ambici stát se standardem pro start-upy, scale‑upy a venture capital financování v Evropě. Otázka není, jestli je to potřeba. Otázka je, jak rychle a jak důsledně se to podaří zavést.
Hned na začátku je třeba uvést, že se jedná opravdu zatím (jen) o návrh, který musí projít celým legislativním procesem. Vše bude tedy ještě předmětem diskuzí, pozměňovacích návrhů, připomínek a úprav. Základ je ale na světě. Překlopení do praxe by orientačně mohlo přijít v roce 2028.
Jaké jsou hlavní přínosy?
Rychlost a flexibilita – založení společnosti bude možné zvládnout do 48 hodin a se vstupními náklady maximálně 100 EUR.
Vstup do digitální doby – založení entity bude čistě elektronicky, vedení seznamu společníků (cap table) bude digitální, převody podílů budou moci proběhnout online.
ESOPy – EU chce vytvořit předvídatelnější právní rámec pro zaměstnanecké podíly, aby startupy mohly lépe konkurovat USA v oblasti talentu. Jak si ale řekneme níže, na jednotný daňový režim se zatím nedostalo. A zrovna u ESOPu jsou to úzce propojené nádoby.
Investiční předvídatelnost – preferred shares napříč EU by měly být standardizovány, a to s jednotnou liquidation preference, anti-dilution ochranou či veto právy. Že by konečně skončily debaty, co je a není market standard?
Investiční nástroje – konečně se v EU začínají vytvářet konkrétnější podmínky pro SAFE a uznání dalších konvertibilních nástrojů. To může výrazně posunout dynamiku VC trhu v Evropě a rychlost proudění kapitál, což zjednoduší zejména early-stage financování start-upů. Otázka je: jsou na to investoři mentálně připraveni?
Kde můžou být naopak mezery?
Jak jsme zmiňovali už výše, EU Inc. nemá za cíl nahradit národní formy společností. Bude fungovat v samostatném harmonizovaném režimu dle evropského nařízení. Tady přichází nicméně hned první ale – oblasti, které evropská úprava přímo nezmiňuje, se dále řídí národními předpisy. O co třeba jde?
Daně
Alfa a omega všeho zůstává v působnosti jednotlivých států. ESOPy se tedy jednotných daňových pravidel zatím nedočkají, stejně tak např. kapitálové výnosy. Nastavit jednotná motivační pravidla v rámci společnosti s mezinárodní působností bude stále oříšek.
Pracovní právo
Flexibilita týmu napříč kontinentem bude stále narážet na specifika jednotlivých národních úprav v rámci pracovního práva. To se bezesporu dotkne nepřímo opět i ESOPů.
Insolvence
Způsoby řešení úpadku zůstávají také v režimu národních úprav.
Právě tyto překryvy národních režimů a sjednoceného evropského režimu mohou přinášet hodně výkladových sporů a implementačních kotrmelců. Nutno dále podotknout, že bude chybět jakákoliv rozhodovací praxe ve vztahu k EU Inc., která vždy právní rámec dotváří. Lze tedy předpokládat, že první early adopters budou se zvýšenými náklady utvářet cestu dalším.
Zcela samostatná otázka je řešení sporů. Ty se mají i nadále řešit u národních soudů a návrh pouze připouští, že si členské státy mohou zřídit specializované soudy nebo senáty. V praxi to znamená, že vedle samotného sporu se často bude řešit i to, zda se použije evropská úprava, nebo národní právo. Společnické spory už nyní patří ke skutkově a důkazně komplikovaným. Tento nový prvek může vést ještě k delším řízením, vyšším nákladům a menší předvídatelnosti. Záleží, jak se na něj národní soudy dokáží adaptovat.
Co si z toho odnést?
EU Inc. je dobrý základ a nevyhnutelný krok, aby EU mohla businessově držet krok se světem. Zdaleka ale nejde o hotové řešení všech problémů evropského podnikání. Bude zajímavé sledovat, jakým směrem se bude legislativní proces ohledně EU Inc. posouvat a v jaké podobě bude nakonec úprava přijata. My to budeme sledovat a o nejzajímavějších novinkách Vás informovat.
V tomto článku jsme si stručně nastínili hlavní výhody a nevýhody návrhu EU Inc. V dalších článcích bychom se na některé oblasti podívali více do detailu a z praktického pohledu si rozebrali jejich dopady či hluchá místa.
Autory článku jsou Matyáš Bokůvka a Magdaléna Špringerová.