Hromadné žaloby: na co se mají podnikatelé připravit?

K čemu slouží hromadná žaloba? 

Představme si modelovou situaci: 

Zákazník si objedná zboží z e‑shopu a chce ho v zákonné lhůtě vrátit, tedy odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku. Po vrácení zboží provozovatel e‑shopu hraje na mrtvého brouka a nevrací žádné peníze. Zákazník by se mohl obrátit na soud, ale vyplatí se mu to kvůli zboží za pár stovek?

Dosud by odpověď zněla: „Spíše ne.“ Ale od července 2024 se situace změnila. Poškození spotřebitelé a drobní podnikatelé (s max. 10 zaměstnanci a ročním obratem do 50 milionů) mohou využít tzv. hromadné žaloby. Tou se jejich nároky spojí do jednoho řízení, navýší se žalovaná částka a spotřebitelé získají silnější právní postavení. A tedy i vyšší šanci na úspěch. 

Koho se to týká? 

Na straně žalovaných se mohou ocitnout především provozovatelé e‑shopů, ale také cestovní kanceláře, zážitkové agentury, potravinové řetězce, farmaceutický průmysl, pojišťovny, banky a další podnikatelé, kteří vstupují do vztahu B2C (prodejce – koncový zákazník). Není potřeba se obávat hned desítek hromadných žalob, ale jak se říká, štěstí přeje připraveným. 

Co se bude řešit hromadnými žalobami? 

Typickými spory mohou být například: 

• nedodržení kupní smlouvy – zákazníkovi dorazí vadné zboží a obchodník neumožní jeho vrácení či reklamaci,
• nedostatečné VOP (všeobecné obchodní podmínky) – obchodník nesplní povinnost informovat zákazníka o klíčových podmínkách smluv, reklamacích či vrácení zboží,
• zneužití osobních údajů – obchodník nakládá s osobními údaji pro účely marketingu bez souhlasu zákazníka,
• nevyžádané obchodní sdělení – neoprávněné zasílání reklamních e‑mailů nebo SMS spamů,
• uvedení vadných nebo nebezpečných výrobků na trh,
• nesprávné označení výrobků,
• klamavá reklama. 

V každém případě se však nová pravidla vztahují až na spory, které vznikly po 24. 11. 2020. Zároveň platí, že řízení se zákazníky, kteří se obrátili na soudy před 25. 6. 2023, se dokončí a nemohou se zahrnout do hromadných žalob. 

Jaká nebezpečí hrozí podnikatelům? 

Spotřebitelům se kvůli hromadným žalobám vyplatí vstupovat i do sporů o bagatelní částky či nejisté nároky, se kterými by se jinak neodhodlali k samostatné žalobě. Zájmy spotřebitelů bude navíc hájit žalobce (nezisková organizace), kterého bude motivovat odměna, aby dovedl spor až do zdárného konce. 

Co mohou spotřebitelé nárokovat? 

Podmínkou hromadné žaloby je, že nároky spotřebitelů musí mít stejný nebo podobný skutkový a právní základ a bude efektivní, aby o nich soud rozhodl v jednom hromadném řízení. Co to znamená?

Jednoduše to, že poškození spotřebitelé mají obdobné nároky – např. totožný podnikatel naúčtoval více osobám poplatek za stejnou službu, kterou následně neposkytnul, a odmítá zaplacené peníze vrátit zpět. 

Není však důležité, jestli měl podnikatel se spotřebiteli před podáním hromadné žaloby uzavřenou smlouvu, či nikoli. Postačí totiž i porušení zákona. Abychom to shrnuli, žalobce může požadovat: 

• zaplatit peníze, opravu či výměnu zboží, slevu či odstoupení od smlouvy apod.,
• aby žalovaný podnikatel přestal porušovat zákon,
• aby soud určil (ne)existenci práva (např. soud rozhodne, že spotřebitel má právo na finanční náhradu za to, že mu výrobek způsobil zranění).

Hromadná žaloba prakticky – postup krok za krokem 

1. Shromáždí se min. 10 spotřebitelů s podobnými nároky. 

Vedle spotřebitelů může jít také o drobné podnikatele, kteří mají max. 10 zaměstnanců a roční obrat do 50 milionů. 

2. Nezisková organizace podá hromadnou žalobu u Městského soudu v Praze. 

Žalobcem se může stát jedině nezisková organizace zapsaná na seznamu, který vede Ministerstvo průmyslu a obchodu. K dnešnímu dni mezi oprávněné osoby patří jen dTest, o.p.s., a Spotřebitelský ombudsman, z. ú. Může jít také o osobu uvedenou na seznamu, který vede Evropská komise. A platí, že žalobce má povinnost zastoupit se advokátem. 

3. Soud rozhodne, zda je hromadná žaloba přípustná. 

Také posoudí, jestli motivací žalobce není šikana žalovaného podniku či jestli neexistuje střet zájmů (s cílem zlikvidovat konkurenci). 

4. Soud zahájí hromadné řízení, což zveřejní v rejstříku hromadných řízení na webu justice.cz. 

Spotřebitelé se mohou ve stanovené lhůtě zapojit do hromadného řízení tak, že podají přihlášku. Tím přichází o možnost žalovat individuální cestou. Nestanou se z nich však žalobci, ale tzv. zúčastnění členové skupiny. Mají totiž omezená práva (např. právo se vyjádřit na předem stanovených jednáních, právo nahlížet do spisu, právo podávat námitky proti návrhu smíru). 

5. Soud rozhodne – buď nároky uzná, či žalobu zamítne. 

Rozhodne také o nákladech řízení. V případě zamítnutí žaloby je platí žalobce (spotřebitelé však nic neplatí). Pokud soud žalobě vyhoví, má žalobce nárok na odměnu. Buď získá až 16 % ze žalované částky (odměnu tedy platí spotřebitelé), nebo dostane odměnu v paušální částce od žalovaného (v případě nepeněžitých plnění, např. při opravě věci). 

Jaké výhody to přináší podnikatelům? 

Zákonodárci si od hromadných žalob slibují, že narovnají podnikatelské prostředí. Zkomplikují totiž život protiprávně jednajícím podnikatelům a tzv. šmejdům, kteří na úkor konkurence profitovaly z toho, že se spotřebitelům nevyplatilo vymáhat své drobné nároky. Zjednoduší také administrativu tím, že se mnoho žalob seskupí do jedné hromadné. 

Každá mince má dvě strany… Jaké jsou nevýhody? 

Podnikatelé si musejí dát pozor i na drobné prohřešky, např. ve svých VOP. Teoreticky další minus přináší zveřejnění v rejstříku hromadných řízení. Na zákazníky totiž může v psychologické rovině negativně působit, že se podnikatel vyskytuje na seznamu mezi žalovanými. 

Je však potřeba mít na paměti, že zveřejnění v rejstříku nevypovídá nic o tom, jestli se žalovaný podnikatel opravdu něčeho nezákonného dopustil. Není to tedy „žádná ostuda“. 

Jak být co nejlépe připraveni?

Jednoznačně doporučujeme zkontrolovat, zda máte obchodní podmínky i reklamační řády v souladu s předpisy, hlavně velkou e-commerce novelou z roku 2023. Právní refresh by si možná zasloužily i procesy týkající se práce s osobními údaji.

Pokud byste v některých z těchto oblastí potřebovali poradit, určitě se na nás obraťte.

Spoluautorem článku je Ondřej Kuběnka.

Zdroje: