Jak na vývoj webu nebo aplikace podle zákona o přístupnosti

Nejprve si ale pojďme vysvětlit pojem „přístupnost“

Přístupnost webu nebo aplikace je soubor technických pravidel, která jsou důležitá zejména pro bezproblémové a uživatelsky přívětivé používání webových stránek nebo aplikací, a to bez ohledu na zobrazovací zařízení. Cílem přístupnosti je tedy nastavení webové stránky či aplikace pro uživatele tak, aby byla vnímatelná, ovladatelná, srozumitelná a stabilní. 

Co to přesně znamená?

Obrázky a videa

Ne každý uživatel webových stránek nebo aplikací je schopen zcela vnímat obrázky, videa či podobná multimédia. Je proto potřeba nastavit, aby každý netextový prvek, který nese významné sdělení, obsahoval i svou textovou alternativu. Prakticky to například znamená, že každý obrázek musí mít ve své <img> značce atribut alt obsahující textové vyjádření obrázku.

Obecně platí, že informační sdělení vyjádřené pouze vizuální podobou není dostačující. Pokud tedy významné informace rozlišujete třeba pouze barvou, nemusel by být uživatel stránek schopen rozpoznat význam či funkci takového barevného rozdělení a stránky by tudíž nebyly vyhovující.

Pokud navíc v aplikaci nebo na webu používáte animaci či jiný měnící se prvek, je nutné zajistit, aby se měnil maximálně třikrát za sekundu. 

Barvy

K barvám se váže i povinnost, aby byly webové stránky dostupné i při zapnutí odlišného barevného schématu, než který je výchozím ve standardním nastavení. Je tedy důležité, abyste pro web či aplikaci zvolili takovou kombinaci barev, která bude dobře čitelná i při jiném nastavení barev. Rozhodně se nesmí stát, že budou barvy textu a pozadí vzájemně splývat.

Písmo

Určité povinnosti platí také pro nastavení velikosti písma. Uživatelé se zhoršeným zrakem musí mít možnost si písmo dostatečně zvětšit, a to minimálně o 200 %, případně zmenšit na 50 % původní hodnoty.

Zvuk

Dalším pravidlem, které si musíte při tvorbě webu nebo aplikace odškrtnout, je nastavení zvuku. Každý zvuk, který zní déle než tři sekundy, musí být možné vypnout, případně upravit jeho hlasitost.

Obsah

A to ještě není vše. Pokud je to jen trochu možné, měl by být obsah napsaný jasným a jednoduchým jazykem. Velmi rozsáhlý obsah je pak potřeba rozdělit do menších, přehlednějších celků. Každá jednotlivá sekce musí mít výstižný název, který odpovídá jejímu obsahu.

Jako dobrý pomocník každému webu i aplikaci poslouží navigace. Musí být ovšem stálá, srozumitelná, intuitivní a od zbytku webu/aplikace dostatečně oddělená. Pokud sestavujete složitější web nebo aplikaci, neměli byste zapomenout ani na funkci vyhledávání.

Specifickou oblast pak tvoří tzv. CAPTCHA, tedy obrázky, na základě kterých se rozpoznává, zda s internetovou stránkou pracuje osoba či počítačový program. V rámci tohoto zjišťování je potřeba uvést na stránku alternativní metodu, například zvukový výstup.

Pár slov k ovladatelnosti

Zařízení uživatelů webů či aplikací jsou opravdu různorodá. Někteří nedisponují barevnými monitory, jiní zase funkčním zvukovým aparátem. S tím vším je třeba při tvorbě internetové stránky či mobilní aplikace počítat. 

Na druhou stranu je zřejmé, že ne každá stránka nebo aplikace bude určena pro všechny typy prohlížečů či operačních systémů. V případě nekompatibility tak stačí uvést, jaké prohlížeče a operační systémy si musí uživatel obstarat, aby mohl danou stránku/aplikaci bez problémů užívat.

Obsah webové stránky a mobilní aplikace se nesmí změnit, dokud uživatel neučiní takový krok, který ke změně zřetelně povede. V praxi to znamená, že se stránka/aplikace nesmí například automaticky aktualizovat, aniž by uživatel neklikl na tlačítko „znovu načíst tuto stránku“.

Co se týká časového limitu pro práci s internetovou stránkou nebo aplikací, je potřeba zajistit dostatečný časový rámec, který si může uživatel kdykoliv prodloužit či zcela vypnout.

…a zase ty cookies!

Při tvorbě webové stránky je potřeba počítat také s tím, že ne každá osoba může používat cookies, kaskádové styly, applety či JavaScript. Proto musí být každá stránka standardně funkční i bez využití těchto nástrojů.

Kdo se musí přístupností webu a aplikací zabývat?

Tzv. povinným subjektem je například stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem, vysoká škola a školské zařízení nebo kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace. Vy tedy potřebujete zjistit, zda je váš klient navázán na veřejný sektor, přičemž výčet všech konkrétních povinných subjektů pak najdete zde.

A co je ještě nutné splnit?

Kromě všeho výše napsaného se na stránce nebo v aplikaci musí objevit i prohlášení o přístupnosti. Prohlášení je potřeba viditelně umístit na domovské webové stránce, například na jejím záhlaví či zápatí. U mobilních aplikací stačí, aby měl váš klient prohlášení umístěné na svých webovkách a v aplikaci na něj odkázal.

Jak takové prohlášení o přístupnosti zformulovat?

První část prohlášení musí obsahovat vysvětlení, které části obsahu jsou nepřístupné a z jakého důvodu, případně jaké náhradní řešení zpřístupnění bylo zajištěno. 

Dále je nutné v prohlášení stanovit mechanismus zpětné vazby. S mechanismem souvisí odkaz, prostřednictvím kterého může kdokoliv vašemu klientovi poskytnout informace ohledně nesplnění obecných požadavků přístupnosti.

Posledním povinným oddílem v prohlášení je postup pro prosazování práva. Zde je důležité popsat, jak postupovat v případě neuspokojivé odpovědi ze strany vašeho klienta na takové oznámení nebo žádost. Pro prosazení práva je pak možné obrátit se například na Ministerstvo vnitra, konkrétně odbor eGovernmentu, skrze e‑mailovou adresu pristupnost@mvcr.cz, případně na veřejného ochránce práv. 

A jaké jsou možnosti jeho zveřejnění?

V případech, kdy váš klient spravuje malý počet internetových stránek nebo mobilních aplikací, se můžete domluvit, že na každé stránce nebo v každé aplikaci zveřejníte samostatné prohlášení o přístupnosti. 

Pokud je váš klient správcem většího počtu webových stránek či aplikací, můžete zvážit zveřejnění pouze jednoho prohlášení, které se ale bude vztahovat na veškeré internetové stránky a mobilní aplikace spravované vaším klientem. Takové „hromadné“ prohlášení o přístupnosti pak zveřejníte na jedné platformě, přičemž ostatní budou na toto prohlášení odkazovat.

A na závěr dvě výjimky

1. Všechna tato pravidla se netýkají aplikací ani webových stránek, jejichž obsahem je:

• mapa a s ní související online služba,
• položka sbírky kulturního dědictví, respektive její znázornění, pokud nejste schopni výše popsané požadavky na aplikace či internetové stránky splnit,
• archiválie, tedy záznamy vybrané k trvalému uchování a přijaté do evidence,
• zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové záznamy, tudíž například, v dnešní době velmi populární, podcastové platformy.

2. Pokud byste došli k závěru, že zajištění přístupnosti je nedůvodně náročné, můžete také místo splnění všech pravidel nabídnout tzv. náhradní řešení v podobě třeba telefonického kontaktu na asistenta, který uživateli s použitím webu pomůže. 

Zní to moc složitě? Pro nás jsou smlouvy o dílo s veřejnými subjekty denním chlebem. Stačí nám napsat a postaráme se o všechny právní záležitosti, zatímco vy můžete bezstarostně vyvíjet.