Online platformy
Začněme tím, že si ujasníme, kdo je vlastně poskytovatelem digitální služby pro sdílení obsahu. Zákon takového poskytovatele definuje jako online platformu, která:
- uchovává velký počet děl,
- díla na ni nahrávají uživatelé a jsou zpřístupněna veřejnosti,
- díla uspořádává a propaguje za účelem zisku,
- konkuruje jiným online službám zpřístupňujícím díla stejné cílové skupině.
Je tedy jasné, že mezi platformy, které naplňují definici a vztahují se na ně nová pravidla bude patřit například Ulož.to, Youtube, Instagram a další. Zákon také vymezuje i platformy, na která se nová pravidla nevztahují. Jsou to například nezisková úložiště, interní podnikové cloudy či neziskové online encyklopedie.
Platformy, na která se nová pravidla vztahují nesou nově odpovědnost za zveřejnění děl, která porušují autorská práva. To zjednodušeně znamená, že pokud uživatel nahraje na platformu pirátskou kopii, odpovídá za porušení práva samotná platforma.
Lze odpovědnost vyloučit nebo ji alespoň minimalizovat?
Ano, i v tomto případě existují výjimky. Pokud platforma nechce nést odpovědnost za porušování autorských práv nebo ji potřebuje alespoň minimalizovat, musí splnit tyto podmínky:
1. Vynaložit „nejlepší úsilí“ k získání licenčního oprávnění
Cílem platformy by tak spíše, než mazání filmů a jiných autorských děl, mělo být snažit se kontaktovat příslušného autora a pokusit se s ním dohodnout na licenci. Až pokud se to nepodaří, nastupuje další možnost:
2. Pokusit se zamezit opětovnému nahrávání nezákonného díla
K tomu by platforma ideálně měla využívat software, který bude schopen autorská díla v množství nahraného obsahu správně identifikovat a posoudit jeho „závadnost“, respektive shodnost nahraného díla s původním autorským dílem. Informace o původním díle musí platformě poskytnout nositel autorských práv.
3. Znemožnit přístup k tomuto dílu
Pokud nebude dílo rozpoznáno ani takovým softwarem a na porušování práv upozorní sám autor, musí platforma buď znemožnit přístup k dílu nebo dílo smazat a zamezit jeho opětovnému nahrání.
Zákon však také myslí na některé menší platformy, které působí v EU méně než 3 roky a mají obrat do 10 mil. EUR. Těm k vyloučení odpovědnosti stačí naplnit první a třetí podmínku.
Platformy k tomu navíc musí zavést rychlý a účinný mechanismus pro vyřizování stížností uživatelů například pomocí online chatu zdarma. V praxi by tento mechanismus měl umožnit zabránit odstraňování legálně nahraných děl, které autorské právo neporušují.
Co hrozí?
Pokud vám někdo na vaši platformu nahraje například nelegální kopii nového Avatara, musíte prokázat, že jste vynaložili „nejlepší úsilí“ k získání licence. V případě, že to neprokážete nebo dílo nesmažete a nezamezíte jeho opětovnému nahrání, hrozí vám pokuta až do výše 150 000 Kč a případně i povinnost uhradit škodu držiteli licence.
Nové zákonné licence
Licence pro vytěžování dat
První novinkou je možnost zhotovit rozmnoženinu díla za účelem automatizované analýzy textů či dat v digitální podobě (tzv. data mining). Tato licence má sloužit za účelem získání informací, které jsou dále využívány k vědeckým, ale také ke komerčním účelům, například pro účely učení modelů umělé inteligence. Příslušnou rozmnoženinu je pak možné uchovávat pouze po dobu nezbytnou pro účely analýzy.
Autor se ale může proti takovému zpracování vyhradit, čímž bude jeho dílo automaticky vyjmuto z této zákonné licence. Do autorského práva nezasáhnou vědecké instituce, pokud zhotoví rozmnoženinu díla právě za účelem vytěžování textů a dat pro účely vědeckého výzkumu.
Licence pro digitální výuku
Zákonodárci dále reagovali také na distanční výuku, která byla aktuální především v covidové době. Zákon až dosud totiž umožňoval distribuovat autorská díla (části knih nebo učebnic) pouze fyzicky při vyučování. Nově však mohou vyučující tato díla distribuovat studentům také online. Ti by k nim navíc měli získat přístup i z domova. Povinností školy je pak zajistit zabezpečené prostředí, ve kterém budou díla dostupná pouze studentům a učitelům tak, aby nedošlo k jejich nelegálnímu šíření.
Licence pro užití děl nedostupných na trhu
Tato další nová licence slouží především knihovnám, muzeím či galeriím. Díky ní mohou rozmnožit a zpřístupnit díla ze svých sbírek online na svých internetových stránkách. Avšak pouze pokud to nedělají za účelem zisku. Vždy je však nutné uvést jméno autora, název díla a zdroj.
Licence pro karikaturu, parodii a pastiš
Zajímavá je také úprava licence pro karikaturu a parodii, ke které přibývá další zákonná výjimka, kterou je pastiš. Pastiš je umělecké dílo, které kreativně zpracovává myšlenku nějakého původního díla. Určitě se ale nejedná o legální možnost kopírování. Jde spíše o využití určitých prvků z původního díla (např. stylu) v novém autorském díle.
Odměna za zveřejňování úryvků ve vyhledávačích
Novela autorského zákona má vydavatelům tiskových publikací (například noviny, magazíny, ale i online zpravodajství) zajistit silnější pozici proti poskytovatelům služeb informační společnosti jakou jsou internetové vyhledávače, agregátory zpráv či sociální sítě. Těmto poskytovatelům totiž přinesla novou povinnost platit vydavatelům tiskových publikací odměnu za zveřejňování úryvků (náhledů) v rámci výsledků vyhledávání. V praxi by tedy např. Google měl platit za zobrazování úryvků článků a náhledů obrázků a videí ve vyhledávání. A co na to samotní vydavatelé? Těm se to samozřejmě nelíbí. Pokud ale právě například Google nebude jednat s vydavatelem o udělení oprávnění, může mu být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč nebo do výše 1 % z celkového ročního obratu (podle toho, která hodnota bude vyšší).
Sami jsme zvědaví, nakolik bude tato změna v praxi efektivní nebo do jaké míry naopak ještě více „zbulvarizuje“ aktuální mediální scénu. Dá se totiž očekávat, že tlak na clickbaitové titulky se bez možnosti zobrazování náhledů ještě zvýší.
Poplatky autorským svazům
V neposlední řadě novela pravděpodobně nepotěší provozovatele malých prodejen, provozoven nebo hotelů a restaurací. Tito provozovatelé totiž s oblibou pouští hudbu nebo televizi jako podkres ke zpříjemnění zážitku svých zákazníků. Až doposud měli povinnost platit autorským svazům poplatky a pokud to nedělali, hrozila jim pokuta. Původně to vypadalo, že novela bude pro provozovatele příznivější, ale nakonec jim změny příliš nepomohou. Pokud tyto subjekty budou vysílání pouštět pro nevýdělečné účely a jen nahodile (tzn. určitě ne jako například písničky na přání nebo programové fotbalové zápasy), poplatky hradit nemusí. Nicméně podle dřívějšího stanoviska OSA by měli provozovatelé k této změně přistupovat s velkou opatrností. Podle OSA se totiž úpravou v praxi na licencování hudby nic nemění. To znamená, že by hudba stále neměla být slyšet do prostoru se zákazníky a sloužit by tak měla spíše pro občasné potřeby interních zaměstnanců.
Novinky v oblasti digitálního obsahu, které upravuje novela autorského zákona, jsou nepochybně rozsáhlejší než ty, které přinesl občanský zákoník. Některé nově zavedené instituty a pojmy nejsou však zcela jednoznačně definovány. To pak vnáší do právních vztahů spíše nejistotu a zmatek. Není se tedy čemu divit, že především ze strany poskytovatelů různých služeb budí tato novela na internetu spíše obavy.
Pokud provozujete platformu pro sdílení obsahu on-line, měli byste upravit vaše podmínky užívání a možná i interní procesy. Pokud vytěžujete data, usilujete o zveřejnění děl, která na trhu nejsou k dostání, nebo vás zaujala jiná z nových výjimek, rádi vám k tomu dáme více informací. Jsme tu pro vás ale i pro řešení všech dalších otázek, které souvisí s duševním vlastnictvím nebo autorským právem.
16. 2. 2023
Sdílet
Tweet
LinkedIn
