Nejprve je potřeba rozhodnout, o jakou z následujících situací se jedná:
1. O pozdější poskytnutí nemůže mít druhá smluvní strana zájem.
Pokud jste měli pronajmout sál na veletrh letních dovolených nebo poskytnout občerstvení na tematickou velikonoční ochutnávku vín, je jasné, že se taková akce nemůže konat pro svojí povahu v náhradním termínu. Jedná se o tzv. “fixní závazek”, kdy druhá smluvní strana nemůže mít z povahy celé věci na pozdějším plnění zájem. V tu chvíli závazek (smlouva) zaniká a smluvní strany si musí vrátit vše, co si už poskytly.
2. O pozdější plnění může mít strana zájem a takové plnění je možné.
V případech, kdy nejsou dodávky nebo plnění navázány na jednu konkrétní akci nebo datum, je možné termín plnění posunout. Pozor, i pokud je přesunutí termínu “pouze” komplikované například z důvodu větší finanční zátěže nebo jiných obtíží, je podle zákona stále možné..
O nemožnosti plnění (a to i dočasné) je třeba druhou smluvní stranu informovat, můžete využít náš vzor. Pokud byste ji neinformovali, hrozí, že byste jí museli uhradit související škodu, která jí v důsledku opožděného nebo nemožného plnění vznikla.
3. Plnění není možné a nebude možné ani v budoucnu.
V případě, že dojde k situaci, že plnění opravdu není možné uskutečnit, smlouva zanikne. V takovém případě si opět smluvní strany musí vrátit vše, co si už poskytly.
Upozorňujeme, že v praxi k této situaci nedochází příliš často, celou situaci je třeba vždy důkladně posoudit ze všech pohledů.
I v tomto případě je třeba druhou smluvní stranu o nemožnosti plnění informovat.
Jak tyto situace řešit, popisujeme podrobněji v článku Jak řešit smluvní vztahy v době krize.
Sdílet
Tweet
LinkedIn
