Konec automatického přesměrování na nejvhodnější jazykovou verzi e‑shopu?

Co říká nařízení?

Obchodník podle něj nesmí zákazníka na základě jeho místa bydliště, státní příslušnosti nebo jeho usazení, automaticky přesměrovávat na jiné online rozhraní, než kam původně mířil. Tento zákaz platí pro situace, kdy se různé verze rozhraní od sebe liší například jazykem nebo dalšími „charakteristikami“. Zákaz je tedy formulován poměrně přísně.

A jak se to má v praxi?

Zkuste si představit, že vám váš známý řekl, že vaše oblíbená oděvní značka má ve Francii jinou a zajímavější nabídku než v ČR. Chcete proto jít na francouzskou verzi webu, ale vždy vás to automaticky přehodí na českou. Bez jakéhokoliv ptaní a bez možnosti se na tu francouzskou verzi dostat. Právě toto nařízení výslovně zakazuje. Návštěvníka svého e-shopu můžete přesměrovat na určitou jazykovou verzi až po jeho souhlasu. Dobrou zprávou je, že stačí, když vám ho udělí při první návštěvě, při všech dalších už ho můžete na vybranou verzi přesměrovat bez ptaní.

Zároveň musíte návštěvníkům webu umožnit tuto volbu kdykoliv změnit a přejít na jiné jazykové verze vašeho e-shopu.

Jiný trh, jiná nabídka?

Že máte pro každý trh nastavenou nabídku podle potřeb a obchodních návyků tamních zákazníků? Nebojte, i po nařízení můžete mít pro různé trhy různé nabídky, to vám nezakazuje. Polský zákazník se ale může rozhodnout, že využije vaší nabídky pro trh ČR, a vy mu v tomto nesmíte bránit, a služby či výrobky mu musíte poskytnout tak, jako by se jednalo o zákazníka z ČR.

Co hrozí?

Za nedodržení těchto pravidel hrozí pokuta od České obchodní inspekce. Je ale samozřejmě otázkou, jak bude nařízení fungovat v praxi a nakolik bude při posuzování prohřešků ČOI přihlížet k tomu, zda je záměrem provozovatele webu skutečně diskriminace a jak přísně bude takové chování hodnotit. Na první rozhodnutí si budeme muset nějakou dobu počkat.

Zajímalo by vás, jaký dopad to může mít na váš e-shop?

Dejte vědět, podíváme se na to.