Reference
KVB advokátní kancelář: Jak jsme prokázali rozlišovací způsobilost značky Poradna pro obce

KVB advokátní kancelář: Jak jsme prokázali rozlišovací způsobilost značky Poradna pro obce

KVB advokátní kancelář provozuje dlouhodobě úspěšnou online platformu Poradna pro obce, která poskytuje obcím a dalším samosprávným celkům právní, finanční a další odborné poradenství. Když si ale KVB chtěli označení „Poradna pro obce“ chránit jako slovní ochrannou známku, narazili na problém: podle Úřadu průmyslového vlastnictví bylo označení příliš popisné a samo o sobě nemělo rozlišovací způsobilost.

Oslovili nás, jestli bychom jim pomohli s obranou proti rozhodnutí úřadu a společně se nám podařilo prokázat, že díky dlouhodobému a intenzivnímu užívání už relevantní veřejnost nevnímá Poradnu pro obce jako obecné pojmenování služby, ale jako konkrétní značku spojenou právě s naším klientem.

Co se stalo?

KVB advokátní kancelář pod značkou Poradna pro obce provozuje specializovanou platformu pro obce, jejich úředníky a další osoby působí v samosprávě.

Klient chtěl značku chránit a podal přihlášku slovní ochranné známky Poradna pro obce.

Úřad průmyslového vlastnictví ale při průzkumu dospěl k předběžnému závěru, že značka jen popisuje zaměření a obsah nabízených služeb – tedy, že radí obcím. Názor úřadu byl pochopitelný – značka Poradna pro obce opravdu doslova říká, že radí obcím.

Ani takové popisnější označení ale nemusí být automaticky bez šance. Může totiž prokázat rozlišovací způsobilost, tedy, že je dostatečně známá a pod značkou si lidé nevybaví jakoukoliv poradnu pro obce, ale právě značku klienta.

A právě to jsme potřebovali Úřadu prokázat, protože KVB měli v rukávu opravdu dobrá čísla, která posloužila jako skvělý základ naší argumentace.

Jak jsme to řešili?

Od KVB jsme si vyžádali množství podkladů, které prokazují, kolik obcí jejich Poradnu pro obce využívá, jaká je její návštěvnost i to, kde všude se o platformě psalo.

Po prostudování podkladů jsme se pustili do přípravy vyjádření, kde jsme přesně vymezili, kdo je v tomto případě relevantní veřejností (klientem značky).

Služby Poradny pro obce nejsou totiž určeny široké veřejnosti. Jejími typickými uživateli jsou představitelé obcí a krajů, zaměstnanci úřadů, starostové, zastupitelé nebo tajemníci. Jde tedy o poměrně úzkou a odborně zaměřenou skupinu, která věnuje výběru právních a poradenských služeb vyšší pozornost než běžný spotřebitel při nákupu každodenního zboží.

Úřadu jsme mimo jiné doložili, že:

služby Poradny pro obce využívalo přes 70 % všech obcí v České republice;
k platformě měly přístup desetitisíce koncových uživatelů;
web navštívilo přes milion uživatelů;
prostřednictvím platformy byly položeny a zodpovězeny tisíce odborných dotazů;
odpovědi publikované na webu byly uživateli zobrazeny více než milionkrát;
klient pod označením dlouhodobě rozesílal odborné newslettery desetitisícům adresátů;
Poradna pro obce byla pravidelně prezentována na odborných konferencích, kurzech a akcích určených pro samosprávy;
její obsah byl publikován také v odborných příručkách a periodikách;
projekt byl dlouhodobě propojen se Svazem měst a obcí České republiky.

Nešlo tedy jen o počet návštěvníků jednoho webu nebo několik reklamních kampaní. Předložili jsme ucelený obraz značky, která byla několik let systematicky používána a pravidelně se dostávala do kontaktu s podstatnou částí své relevantní veřejnosti.

Důležité bylo také propojit jednotlivé důkazy s konkrétními službami uvedenými v přihlášce. Nestačí totiž pouze ukázat, že je označení obecně známé, je třeba argumentačně dobře propojit, co který důkaz prokazuje a ke kterému klíčovému slovu z přihlášky ochranné známky se vztahuje.

Jak to dopadlo?

Úřad průmyslového vlastnictví naši argumentaci a předložené důkazy přijal. Nevyžadoval žádné další doplnění a ochrannou známku Poradna pro obce zapsal.

Klient tím získal výrazně silnější právní postavení. Značku má chráněnou ochranou známku a může se snáze bránit proti tomu, aby konkurence používala stejná nebo podobná označení.

Registrace samozřejmě neznamená absolutní monopol na běžná slova „poradna“ nebo „obce“. Poskytuje ale ochranu označení v podobě a pro služby, pro které bylo zapsáno, a zásadně usnadňuje případné vymáhání práv. Pokud by tedy vznikl na území ČR projekt se stejným nebo podobným názvem i zaměřením, klient může požadovat jeho rebranding.

Význam úspěšného prokázání rozlišovací způsobilosti se ukázal i později. Klient nás upozornil na přihlášku podobné ochranné známky, kdy jsme byli připraveni proti ní podat námitky. Nakonec ale úřad tuto novou přihlášku zamítl opět proto, že byla příliš obecná a nový přihlašovatel se o prokázání známosti značky ani nepokusil.

Co si z toho odnést?

Ani popisnější označení nemusí být bez šance. Pokud je dlouhodobě a intenzivně používáno, může získat rozlišovací způsobilost a být zapsáno jako ochranná známka.

Rozhodující je pohled relevantní veřejnosti. U odborných a úzce zaměřených služeb nemusí být potřeba prokázat známost značky mezi celou populací. Podstatné je, jak označení vnímají lidé, kterým jsou služby skutečně určeny.

Jeden silný údaj obvykle nestačí. Nejlépe funguje kombinace důkazů: návštěvnost, počty klientů, délka užívání, obchodní výsledky, newslettery, média, odborné publikace, konference nebo spolupráce s významnými organizacemi.

Důkazy je potřeba vztáhnout ke konkrétním službám. Vysoká návštěvnost webu sama o sobě ještě nemusí prokazovat rozlišovací způsobilost pro všechny výrobky a služby uvedené v přihlášce.