Pokud pachatel při páchání trestného činu není schopen rozpoznat, že jeho jednání je protiprávní, nebo si nemůže pomoct, jedná v tzv. stavu nepříčetnosti. Ten zpravidla způsobuje duševní porucha, těžká opilost nebo závislost na omamných nebo psychotropních látkách.
Pokud se v průběhu trestního řízení zjistí, že pachatel byl při páchání trestného činu nepříčetný, posuzuje se, jestli si stav nepříčetnosti způsobil sám nebo se jedná opravdu o závažnou nemoc. Nepříčetnost, narozdíl od krajní nouze nebo nutné obrany, ještě automaticky neznamená, že pachatel nebude potrestán. Místo vězení ale může putovat do zvláštních ústavů.
Příkladem může být ublížení na zdraví způsobené duševně chorým člověkem. Pokud duševní porucha pachatele má takový vliv na jeho myšlení a schopnost poznat, co je špatné a co ne, nebo se ovládnout, a tato osoba způsobí jinému zranění, bude to mít vliv na jeho trestní odpovědnost a uložený trest.
Sdílet
Tweet
LinkedIn
