Nové změny v zákoníku práce: Co přináší novela od 1. srpna 2024?

  • Datum 9. 8. 2024
8 minut čtení

Kolotoč změn v oblasti pracovního práva se nezastavuje. Senát i prezident na konci července schválili na poslední chvíli novelu zákoníku práce č. 230/2024 Sb., která ve většině bodů vstoupila v účinnost téměř okamžitě, a to od 1. srpna 2024. Novela přináší několik významných změn jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele.

Tyto změny zahrnují úpravy v oblasti minimální mzdy, kolektivních smluv, pracovní doby, platových tarifů a dalších aspektů pracovních podmínek. Některé z těchto změn nabývají účinnosti později, a to 1. ledna 2025. Pojďme se podívat na to, co změny přinášejí.

Odměňování

Pravidelná valorizace minimální mzdy

Jednou z hlavních změn je valorizace minimální mzdy, která je založena na predikované průměrné hrubé mzdě v a koeficientu, který stanovuje vláda nařízením. Tento krok zajistí, že minimální mzda bude lépe reflektovat aktuální ekonomické podmínky a životní náklady zaměstnanců a minimální mzda se bude v konečném důsledku automaticky měnit. Cílem je dosáhnout do roku 2029 minimální mzdy dosahující 47 % průměrné mzdy.

Zrušení zaručené mzdy a změna zaručeného platu

Pro zaměstnance ze soukromé sféry dochází ke zrušení zaručené mzdy. U mezd těchto zaměstnanců bude tedy jediným omezením výše minimální mzdy, případně rámec sjednaný v kolektivní smlouvě.

státních zaměstnanců se snižuje počet skupin prací z 8 na 4. Výše zaručeného platu, se odvíjejí od minimální mzdy. To znamená, že zaměstnanci budou mít zaručený minimální plat podle náročnosti jejich práce, a to následovně:

    • 1. skupina: 1násobek minimální mzdy
    • 2. skupina: 1,2násobek minimální mzdy
    • 3. skupina: 1,4násobek minimální mzdy
    • 4. skupina: 1,6násobek minimální mzdy

Změny u zaměstnanců státního sektoru budou s ohledem na přechodná ustanovení prakticky účinná až od roku 2025.

Stanovení minimálních platových tarifů

Novela stanovuje minimální platové tarify pro jednotlivé platové třídy. Například platový tarif pro první třídu bude nejméně 12 140 Kč měsíčně, zatímco pro šestnáctou třídu bude minimální tarif 37 130 Kč měsíčně.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Nově zaměstnanci přísluší příplatek v rozpětí 5–15 % měsíční minimální mzdy za práci ve ztíženém pracovním prostředí, kdy konkrétní výši určí zaměstnavatel s ohledem na rizika a míru intenzity škodlivého prostředí.

Osobní příplatek

Nově budou moci zaměstnavatele ve veřejné sféře poskytnout zaměstnancům osobní příplatek až ve výši 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, namísto předchozích 50 %.

Zahrnutí některých příplatků dohodářů do jejich odměny

U obou typu dohod, tedy DPP i DPČ, je možné do odměny dohodáře zahrnout i příplatky za noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli. Podmínkou je, že je zároveň sjednán rozsah práce v jednotlivých režimech, které odměna již pokrývá.

Uzavírání kolektivních smluv při působení více odborových organizací

V případě, že u zaměstnavatele působí více odborových organizací a tyto se mezi sebou nedohodnou na společném vystupování, je za určitých podmínek zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která má největší počet členů nebo s více odborovými organizacemi, které mají dohromady největší počet členů.

Zaměstnanci zároveň dostávají v takovém případě do rukou „právo veta“ a mohou za určitých podmínek zabránit alternativnímu uzavření kolektivní smlouvy s takovou odborovou organizací.

Dovolená a její rozvrh

Zaměstnavatelům novelou odpadá povinnost vytvářet písemný rozvrh čerpání dovolené zaměstnance. Odpadá také pravidlo, aby dovolená byla zpravidla vyčerpána do konce kalendářního roku, nicméně stále platí nutnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Pro umožnění tzv. „převádění dovolené“ by tak měl být větší prostor.

Samorozvrhování pracovní doby zaměstnanci (od 1. 1. 2025)

Za největší změnu považujeme právě změny v samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem. V současné chvílí zákon explicitně umožňuje samorozvrhování pracovní doby pouze u zaměstnanců pracujících na dálku, tzv. na home office. U těchto zaměstnanců může stávající režim trvat až do 31. prosince 2025, pokud se strany nedohodnou jinak. Po uplynutí tohoto data bude nutné u samorozvrhování případně přejít na nový režim, popsaný níže, který bude účinný od 1. ledna 2025.

S účinností od 1. ledna 2025 přichází novela s možností samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem nejen při práci na dálku, ale také při práci na pracovišti, pokud se na tom obě strany písemně dohodnou. Toto může být velká úleva pro zaměstnavatele, protože ti nebudou muset zpracovávat písemné rozvrhy směn jako doposud. Ve vztahu k jiným důležitým překážkám na straně zaměstnance bude platit obdoba režimu pružného rozvržení pracovní doby s povinností připravit tzv. fiktivní rozvrh pracovní doby apod.

Pokud se strany nedohodnou jinak, budou moci dohodu o samorozvrhování pracovní doby vypovědět bez udání důvodu s výpovědní dobou 15 dnů, stejně jako např. u dohody o práci na dálku.

Potřebujete se poradit nebo zkonzultovat záležitosti týkající se pracovního právaNapište nám nebo zavolejte

Štítky

Autor článku

Jakubovou parketou je hlavně IT právo, obchodní právo, ochrana průmyslového vlastnictví a právo v oblasti nemovitostí. Jeho články vám dají praktický vhled a konkrétní rady. 

Specializace:

  • Autorská práva a duševní vlastnictví
  • IT právo & technologie
  • Korporátní & obchodní právo, M&A
  • Právo v oblasti nemovitostí

Stavíme mosty mezi právem
a realitou vašeho podnikání

Vaše smlouvy budou špičkové
a srozumitelné

Máme praktický přesah a myslíme
na všechny situace

Věci řešíme bez průtahů a
zbytečné omáčky okolo

Předem víte, kolik
a za co platíte

Buďte v obraze. Jednou za měsíc vám pošleme všechno, co potřebujete vědět, abyste se nedostali do maléru.

E-mail není zadán ve správném formátu (např. vasemail@email.com). X