Právní novinky pro rok 2026

1. Vstříc spotřebitelům

Rok 2026 výrazně posiluje postavení spotřebitelů, zejména v online prostředí. Evropská i česká regulace se zaměřuje na transparentnost, férové podmínky a omezení praktik, které dlouhodobě znevýhodňovaly zákazníky.

Odstoupení od smlouvy na jedno kliknutí 

S úderem června 2026 si e‑shopy musí dát pozor na spotřebitelskou novinku: povinné tlačítko pro odstoupení od smlouvy. Nově musí být možnost odstoupit od smlouvy stejně snadná jako její uzavření, což v praxi znamená jasně viditelné a funkční tlačítko nebo obdobný prvek přímo v uživatelském rozhraní e‑shopu. Nestačí už jen obecná informace v obchodních podmínkách nebo složitý formulář schovaný někde v uživatelském účtu. Cílem úpravy je zabránit obstrukcím při vracení zboží a posílit reálnou vymahatelnost práva spotřebitele odstoupit od smlouvy uzavřené online. Pro provozovatele e‑shopů jde o novou technickou i právní povinnost.

Manipulacím odzvonilo 

Nová evropská pravidla, zejm. nařízení Digital Services Act (DSA), kladou důraz na férové a srozumitelné online prostředí. E‑shopy a platformy musí jasně informovat o cenách, slevách, předplatném i automatickém prodlužování služeb tak, aby uživatel přesně věděl, co kupuje a za jakých podmínek.

Zároveň se zakazují tzv. dark patterns, tedy manipulativní designové triky. Typicky jde například o tlačítko „Zrušit předplatné“ skryté hluboko v nastavení, předem zaškrtnuté souhlasy, matoucí volby typu „Opravdu chcete přijít o všechny výhody“? místo jasného „Odmítnout“ nebo slevy prezentované bez uvedení původní ceny. Tyto praktiky už nemají být přípustné a e‑shopy musejí být nastavené tak, aby uživatele netlačily k nákupům nebo souhlasům, které by jinak neudělali. 

Zeleně a podloženě

Do praxe se během roku 2026 naplno promítne i zákaz klamavých environmentálních tvrzení (greenwashing). Firmy už nebudou moci používat vágní pojmy typu „ekologické“, „udržitelné“ nebo „CO₂ neutrální“ bez konkrétního a ověřitelného základu. Spotřebitel tak získá větší jistotu, že zelené sliby nejsou jen marketing. 

2. Zálohy OSVČ a jejich nejistá budoucnost 

Na začátku roku 2026 budou muset živnostníci a další OSVČ platit vyšší zálohy na sociální pojištění, a s tím se zvýší i paušální daň v nejnižším pásmu na 9.984 Kč. Tyto vyšší částky bude potřeba odvádět hned od ledna. 

Zároveň ale platí, že během roku 2026 se pravidla nejspíš změní. Nová vláda pod taktovkou Aleny Schillerové chce růst odvodů zmírnit a snížit je zpětně už od ledna 2026. Pokud k tomu dojde, peníze zaplacené navíc se OSVČ neztratí – buď se vrátí jako přeplatek, nebo se započtou proti dalším platbám. 

Jednoduše řečeno: zpočátku budete platit víc, ale je velmi pravděpodobné, že část těchto peněz dostanete později zpátky. Proto se vyplatí s vyššími odvody dočasně počítat a sledovat, jak se situace v průběhu roku vyvine.

3. Osvobození při prodeji společnosti nad 40 mil. Kč

Odvolávám, co jsem slíbil a slibuji, co jsem odvolal! Jen rok platilo zdanění prodeje akcií a podílů při hodnotě nad 40 mil. Kč i v případě, že prodávající splnil tzv. časový test. Tahle povinnost se od příštího roku ruší a pokud prodávající splní časový test (vlastnil podíl 3–5 let), bude příjem z prodeje plně daňově osvobozený.

4. Kyberbezpečnost

Evropská směrnice NIS2 zásadně mění přístup ke kybernetické bezpečnosti. Nejde už jen o ochranu kritické infrastruktury, ale o systematické řízení kybernetických rizik napříč celými odvětvími. Regulace reaguje na rostoucí počet i závažnost útoků a klade důraz na prevenci, schopnost rychlé reakce a odpovědnost vedení organizací. 
Hlavní roli při dohledu a metodickém vedení sehraje NÚKIB. Oproti dosavadnímu stavu se výrazně rozšiřuje okruh povinných subjektů – pravidla se budou vztahovat nejen na veřejnou správu a tradiční regulovaná odvětví, ale i na řadu soukromých firem, zejména v oblasti energetiky, dopravy, zdravotnictví, financí, výroby a digitálních služeb. Počet regulovaných organizací se tak násobně zvýší. 

Dotčené subjekty budou muset projít identifikací a registrací, nastavit procesy řízení kybernetických rizik, přijmout odpovídající technická a organizační opatření, pracovat s bezpečností dodavatelů a zajistit pravidelné vzdělávání zaměstnanců. Samozřejmostí se stává i oznamování závažných incidentů do 24 hodin. Nedodržení povinností může mít výrazné finanční dopady a v krajních případech i osobní následky pro členy vedení. 

Po nabytí účinnosti nové úpravy od listopadu 2025 musí organizace nejprve posoudit, zda pod NIS2 spadají, a pokud ano, oznámí tuto skutečnost NÚKIBu pravidla do konce roku 2025. Po provedení registrace následuje povinnost v 30denní lhůtě určit kontaktní a odpovědné osoby pro oblast kybernetické bezpečnosti. Samotné zavedení všech požadovaných technických a organizačních opatření není okamžité – zákon dává organizacím až jeden rok od registrace na to, aby měly kybernetickou bezpečnost plně nastavenou. V praxi tak rok 2026 slouží hlavně k implementaci, zatímco od roku 2027 se počítá s běžnými kontrolami a sankcemi. 

Vše o novém kybernetickém zákoně vám přehledně na jednom místě vysvětlí Ondřej Hanák v tomto článku na našem blogu. 

5. AI Act 

Nařízení o umělé inteligenci (AI Act) patří k velmi ambiciózním digitálním regulacím EU. Zásadní je, že většina jeho ustanovení se má začít uplatňovat od 2. srpna 2026. Právě tento rok je tedy klíčovým milníkem pro firmy, které AI vyvíjejí, integrují nebo používají ve svých produktech a procesech. 

AI Act pracuje s rozdělením systémů podle rizikovosti. Některé praktiky (např. určité formy biometrické identifikace) jsou zakázané, jiné – tzv. systémy s vysokým rizikem – budou povoleny pouze při splnění přísných podmínek. Patří sem například AI v HR (hodnocení osob, třídění CV), scoring, zdravotnictví nebo vzdělávání. 

I když se na evropské půdě diskutuje o možných odkladech některých povinností, základní rámec zůstává. Pro firmy platí jednoduché pravidlo: rok 2026 je nejzazší termín, kdy už musíte vědět, jaké AI systémy používáte, proč je používáte a zda je vůbec používat smíte. 

Pokud se chcete do tématu ponořit více, mrkněte na tento článek na našem blogu. 

6. Data Act 

Nezapomeňte také na Data Act, který sice začal platit už v září 2025, ale jeho praktické dopady se naplno projeví právě v roce 2026. Týká se zejména SaaS, IoT řešení, cloudových služeb a dalších digitálních produktů, které pracují s daty vznikajícími při jejich používání. Nová pravidla posilují práva uživatelů k těmto datům a nutí poskytovatele upravit smluvní podmínky i technická řešení pro jejich zpřístupnění a sdílení. Pokud provozujete digitální službu, je velmi pravděpodobné, že se vás Data Act týká. 

Podrobně jsme se Data Actu věnovali v tomto článku na našem blogu. 

7. Pracovní právo

Ani rok 2026 nebude v pracovním právu méně revoluční oproti velkým novinkám, které s sebou přinesla flexinovela zákoníku práce v roce 2025. 

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů – administrativní úleva

Od 1. 1. 2026 začne platit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), jehož cílem je nahradit dosavadní roztříštěná hlášení vůči různým úřadům jedním elektronickým podáním měsíčně. Zaměstnavatelé už nebudou posílat data zvlášť ČSSZ, finanční správě či úřadu práce, ale odešlou jedno hlášení, z něhož si stát potřebné údaje automaticky rozdělí. 
V praxi to znamená méně administrativy, ale zároveň vyšší nároky na správnost dat, protože případná chyba se promítne do všech agend současně. Firmy proto budou muset včas upravit mzdové a HR systémy i interní kontrolní procesy.

JMHZ se zavádí postupně, aby se zaměstnavatelé mohli připravit. Od ledna 2026 vzniká povinnost sbírat všechna potřebná data, aniž by se ještě cokoli odesílalo. V dubnu už proběhne první ostré podání – zaměstnavatelé budou měsíčně hlásit aktuální údaje a zároveň zpětně doplní data za leden až březen. Od července přechází JMHZ do plného provozu a nahradí dosavadní pravidelná hlášení vůči úřadům.

Aby to nebylo tak jednoduché, JMHZ se netýká zdravotních pojišťoven. Od roku 2026 tak fakticky vznikne duální systém. Jedinou změnou v této oblasti je přechod na povinně elektronické podávání hlášení vůči zdravotním pojišťovnám, a to od začátku roku 2026. 

Kvalifikované zaměstnanecké opce (ESOP)

Rok 2026 otevírá možnost, jak smysluplně a daňově efektivně motivovat klíčové lidi přes zaměstnanecké akcie/opce (ESOP). Zásadně se zlepšuje daňová logika: nově má platit princip „no tax before cash“, tedy že zaměstnanec neřeší zdanění ve chvíli, kdy získá opci/podíl (a ještě z něj nemá peníze), ale až při skutečném zpeněžení. Současně se u kvalifikovaných programů počítá s tím, že příjem nebude zatížen sociálním a zdravotním pojištěním, což z ESOP dělá reálně použitelný nástroj hlavně pro startupy a rostoucí firmy. Aby režim fungoval, je potřeba mít ESOP správně nastavený – typicky písemně, procesně čistě a se splněním oznamovacích a dalších zákonných podmínek. 

Podpora v nezaměstnanosti – nehledě na důvod skončení pracovního poměru a její zvýšení

S novým rokem se výrazně zvyšuje podpora v nezaměstnanosti, zejména na začátku podpůrčí doby. V prvních měsících podpora lépe pokryje výpadek příjmu po ztrátě zaměstnání, přičemž u starších uchazečů bude zvýšené období delší. Současně se prodlužuje celková doba, po kterou lze podporu pobírat, a to podle věku uchazeče. Změny se dotknou i rekvalifikací, kde se podpora zvyšuje, a ruší se dosavadní postih v podobě nižší podpory při dobrovolném odchodu ze zaměstnání – nově se bude výše podpory odvíjet jen od věku, nikoli od důvodu ukončení pracovního poměru.

Pracovní úrazy elektronicky a svižně

Zaměstnavatelé začnou hlásit pracovní úrazy výhradně elektronicky prostřednictvím nového systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), čímž definitivně končí papírové formuláře. Po odeslání hlášení přes portál SÚIP se údaje automaticky dostanou všem dotčeným institucím (inspekci práce, ČSSZ i pojišťovně), zaměstnavatel obdrží elektronické potvrzení a zůstává mu pouze povinnost vést evidenci úrazů. Zkusit si fungování tohoto systému by mělo být možné už od prosince 2025. Pro zaměstnance to znamená rychlejší uznání pracovního úrazu, menší riziko ztracených hlášení a snazší uplatnění nároků na náhrady a pojistné plnění.

Příspěvek na spoření pro rizikové profese

S účinností v roce 2026 se zavádí povinný příspěvek zaměstnavatele na spoření na stáří pro zaměstnance vykonávající rizikové práce 3. kategorie. Zaměstnavatel bude při splnění podmínek odvádět příspěvek min. 4 % z hrubé mzdy do penzijní společnosti zvolené zaměstnancem. Příspěvek je daňově i odvodově zvýhodněný a má vyrovnávat dlouhodobou zdravotní zátěž spojenou s těmito profesemi. 

Benefity – zvýšení limitů pro daňové osvobození

U zaměstnaneckých benefitů se zvyšují daňově osvobozené limity, ale zároveň se zpřesňuje, že osvobození platí jen pro nepeněžní plnění poskytované opravdu „navíc“ – nikoli jako náhrada mzdy v poukázkách či věrnostních bodech. Pro volnočasové benefity (sport, kultura, rekreace, vzdělávání apod.) se limit zvedá zhruba na 24,5 tis. Kč ročně, pro zdravotní benefity (péče o zdraví, pomůcky apod.) na cca 49 tis. Kč ročně. Beze změn zůstává samostatný režim pro stravování a pro příspěvky na penzijní/životní produkty. 
 
A poslední douška k pracovnímu právu: minimální měsíční mzda se zvyšuje o 1 600 Kč na 22 400 Kč. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí 134,40 Kč. 

8. Obaly a obalové odpady aneb ať to nemusíte v e‑commerce zabalit 

Evropské nařízení PPWR zavádí nová pravidla pro obaly a obalové odpady v EU. Podle mnohých jde o největší obalovou reformu v historii EU. Rozšiřuje totiž okruh subjektů odpovědných za obaly, mění fungování systémů rozšířené odpovědnosti výrobců, zpřísňuje požadavky na recyklovatelnost a zavádí nové konstrukční a ekonomické nástroje, zejména modulaci poplatků podle environmentálních vlastností obalů. Dopady se dotknou výrobců, dovozců, e‑commerce i provozovatelů kolektivních systémů. 

Hlavním problémem je nastavení účinnosti klíčových povinností na srpen 2026. Tento termín je v rozporu s roční logikou EPR systémů, které fungují na základě ročních smluv, poplatků a reportingu. Zavedení nové regulace v polovině roku by znamenalo paralelní právní režimy v jednom období, zvýšenou administrativní zátěž a riziko narušení financování sběru a recyklace. Proto část členských států a průmyslových asociací prosazuje odklad účinnosti na leden 2027.

Bez ohledu na finální termín je zřejmé, že implementace PPWR bude časově i technicky náročná. Firmy budou muset revidovat obalová řešení, aktualizovat datové a reportingové procesy a připravit se na nové ekonomické dopady regulace. PPWR tak zásadně promění obalový trh v celé EU a vyžaduje včasnou a systematickou přípravu. 

O nadcházejících právních novinkách vás budeme průběžně informovat na našem blogu. Pokud se vás některé změny týkají a potřebujete právní pomoc, napistenam@elegal.cz. Rádi s vámi vše prokonzultujeme.