Výběr názvu projektu bývá často tou nejtěžší částí. Než půjdete do finále, udělejte si analýzu – podívejte se na zapsané ochranné známky, název progooglete. Více o tom, jak na analýzu značky, se můžete dozvědět v jednom z našich předchozích článků.
Když už máte vymyšlený název projektu (ten bude tvořit doménu druhého řádu), je potřeba si vybrat ještě „koncovku“ – doménu prvního řádu. Jestli je doména volná, zjistíte u registrátora nebo třeba přes nástroj WHOIS. Pokud podnikáte v Česku, intuitivně asi sáhnete po české doméně s koncovkou. „cz“, kterou registruje CZ. NIC. Náš web na české národní doméně běží také.
Kromě národních domén, které jsou tvořeny zkratkou označení daného státu – ccTLD (např. fr pro Francii nebo.se pro Švédsko,.io pro Britské indickooceánské území nebo.ai pro Anguillu), ale existují ještě generické domény gtld jako je.com,.eu nebo.tech.
Pokud už máte vybráno, pusťte se do registrace. Jestli pro podnikání máte založenou společnost, registrujte doménu rovnou na společnost, ne na sebe jako fyzickou osobu. Vyvarujete se tím sporu v případě odchodu jednoho ze společníků nebo i pro případy vstupu investora. Doména se totiž stává součástí duševního vlastnictví společnosti.
„Stačí si tedy zaregistrovat jednu doménu a mám hotovo?“
Ne tak úplně. Kromě domény, na které plánujete spustit web, doporučujeme investovat i do registrace dalších domén. Uvažujte o registraci nejčastějších překlepů (například google.com vs gogle.com) nebo i dalších variant koncovek (jako.de nebo.eu). Ty se můžou hodit pro přesměrování třeba na hlavní web nebo když se rozhodnete expandovat do zahraničí. Investice je to většinou v řádech stovek korun a můžete tím předejít drahým sporům o domény.
"Tak, domény mám, teď si můžu odpočinout."
Registrací domén to jen začíná. Je třeba myslet i na ochranu pomocí ochranných známek. Ke strategii registrace a registračnímu procesu stačí mrknout na naše další články.
Doménový squatting
Preventivní registrace vám může ušetřit hodně starostí a peněz. Stává se totiž, že konkurence (ale i kdokoliv jiný) si doménu registruje a pak po majiteli (většinou už úspěšné) značky požaduje poměrně vysokou částku za převod domény.
O doménovém squattingu nebo také cybersquattingu by mohla říct své i Česká republika, když v roce 2004 spouštěla Datové schránky. Ty běží na doméně mojedatoveschranka.cz. Mně samotné se ale občas stane, že intuitivně zamířím na web datovachranka.cz nebo datovechranky.cz. Tam ale Česko předběhl v registraci někdo jiný.
Pro spekulace s doménami je typické, že si spekulant registruje doménu, kterou nemá vůbec zájem používat nebo ji používá k přesměrování na svoje webové stránky. Registrované doménové jméno je pak zaměnitelné nebo úplně stejné s ochrannou známkou, názvem firmy nebo označením, které původní vlastník užívá ke svému podnikání. Hlavní motivací spekulanta je zisk z převodu domény na vlastníka značky.
Přistoupit na podmínky neoprávněného držitele domény není nutné, a situaci je možné řešit přímo u registrátora.
O tom, jak řešit doménové spory, se dozvíte již brzy v dalším článku.
Opakování na konec
Z článku byste si měli vzít, že:
- na doménu je třeba myslet hned po vymyšlení názvu projektu nebo značky,
- je u domén dobré myslet i na překlepy nebo koncovky, které by se mohly hodit při zahraniční expanzi,
- pokud podnikáte pod společností, registrujte doménu na společnost a ne na sebe,
- po registraci domén je třeba pamatovat i na registraci ochranné známky,
- pokud narazíte na spekulanty, nezmatkujte a nepřistupujte na jejich podmínky.