Work-life Balance směrnice – chystají se převratné změny?

  • Datum 9. 8. 2022
15 minut čtení

V červnu 2019 schválila EU směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Přestože lhůta na její začlenění do našeho právního řádu byla stanovena velkoryse na tři roky, nikdo jí nevěnoval moc velkou pozornost. A tato lhůta, především kvůli celosvětovým událostem, utekla jako voda. Nikoho tak asi nepřekvapí, že stanovený termín implementace 2. 8. 2022 naši zákonodárci nestihli.

Všechny změny, které nám směrnice ukládá zavést, ještě nejsou ani v legislativním procesu. Navíc s ohledem na letní prázdniny Poslanecké sněmovny očekáváme jejich přijetí spíše až ke konci roku 2022.

Název Work-life Balance je lehce zavádějící především kvůli náborovým inzerátům, které lákají uchazeče na jejich rozvoj i mimo pracovní život. S tím však nemá tato směrnice moc společného, protože se zaměřuje na trochu jiné oblasti. Jejím cílem je zlepšit rovnoprávnost žen a mužů v práci, především pak zlepšit podmínky pro péči o děti a osoby blízké při zachování kariérního růstu a rozvoje. A to nejen u žen, ale primárně u mužů. Právě mužům dává směrnice více prostoru a chce je více motivovat k převzetí rodičovských povinností, a docílit tak vytvoření užších vazeb mezi otcem a dítětem již v útlém věku.

V České republice máme ochranu práv zaměstnanců, v porovnání s ostatními členskými státy, na velmi vysoké úrovni. Chystané novinky pro nás tedy nejsou nijak převratné a většinu z nich máme již v určité formě v právním řádu ukotvené. Bude se tedy jednat o změny spíše procesního nebo kosmetického charakteru.

Otcovská dovolená

Směrnice stanovuje právo otce nebo partnera čerpat otcovskou dovolenou alespoň 10 pracovních dnů bez peněžité náhrady, a to bez požadavku na odpracovanou dobu nebo trvání pracovního poměru. Naopak pro vznik nároku na peněžitou náhradu může být požadováno mít před nástupem na otcovskou dovolenou odpracovaných až 6 měsíců. Minimální výše náhrady při jejím čerpání by pak měla být alespoň ve výši náhrady mzdy při nemocenské. 

V českém prostředí tzv. otcovskou reguluje zákon o nemocenském pojištění, který stanovuje náhradu při jejím čerpání ve výši 70 % vyměřovacího základu po dobu 2 týdnů. Otcovskou je navíc možné čerpat maximálně do 6 týdnů od narození dítěte. Výše uvedené podmínky směrnice tedy naše předpisy plně splňují.

Zároveň směrnice nechává na členských státech, zda umožní čerpat otcovskou dovolenou částečně ještě před narozením dítěte. U nás to zatím možné není.

Rodičovská dovolená

Rodičovská dovolená pro nás není žádnou novinkou. Čerpat rodičovskou dovolenou může jeden z rodičů až do tří let věku dítěte. Po dobu rodičovské dovolené má nárok na rodičovský příspěvek ve výši 300 000 Kč (na jedno dítě). 

Směrnice umožňuje čerpat rodičovskou dovolenou každému rodiči alespoň 4 měsíce, z toho jsou 2 měsíce placené a mezi rodiči nepřenositelné. Je však na rozhodnutí členských států, zda nárok na čerpání mzdové náhrady podmíní určitou odpracovanou dobou nebo dobou trvání pracovního poměru. Toto je poměrně velká změna, kterou zatím naše předpisy nereflektují. Čerpat rodičovskou dovolenou je u nás možné střídavě i současně, nicméně rodičovský příspěvek čerpá vždy jen jeden z nich.

Nově bude zaměstnanec také muset dostatečně včas oznámit zaměstnavateli svůj záměr nastoupit na rodičovskou dovolenou. Je to především z toho důvodu, aby se zaměstnavatel mohl na tuto situaci včas připravit. Dle směrnice totiž v krajních případech může zaměstnavatel z vážných důvodů čerpání rodičovské dovolené odložit. Předcházet by tomu však měla nabídka pružného rozvržení pracovní doby, která by problém měla ve většině situací vyřešit. Tento procesní postup v našem zákoníku práce zatím chybí.

Cílem těchto úprav je především motivovat oba rodiče k tomu, aby rodičovskou dovolenou čerpali a rozvíjeli tak svůj vztah s dítětem již od narození. K tomu má právě pomoci odpovídající peněžitá náhrada. Je však již na členských státech, jaký zvolí mechanismus určení výše náhrady. Je tedy možné, že se v souvislosti s implementací směrnice dočkáme i navýšení rodičovského příspěvku. V poslaneckých klubech již na toto téma probíhá vášnivá debata.

Pečovatelská dovolená 

Ani možnost čerpat dovolenou, pokud potřebujete pečovat o dítě nebo jiné rodinné příslušníky (a s ní spojené čerpání ošetřovného), pro nás není nic nového. Naše právní úprava je v této oblasti daleko za požadavky směrnice. Zatímco směrnice chce umožnit zaměstnancům čerpat alespoň 5 pracovních dnů v roce, u nás je možné čerpat až 9 dní za rok. Pokud jste navíc samoživitelem, máte nárok až na 16 dní ročně. 

Také máme již několik let zavedeno tzv. dlouhodobé ošetřovné, pokud potřebujete po delší dobu pečovat o osobu v domácím prostředí. Typicky po návratu rodinného příslušníka z nemocnice, kdy je v rámci jeho rekonvalescence nutná celodenní péče. Toto dlouhodobé ošetřovné můžete čerpat až 90 dnů.

Pracovní volno z důvodu vyšší moci

Směrnice vyžaduje, aby v případě naléhavých rodinných důvodů, například v případě úrazu nebo nehody rodinného příslušníka, bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno. Pro nás se opět nejedná o žádnou novinku. Již nyní je zaměstnavatel povinen z důvodu důležitých osobních překážek poskytnout zaměstnanci pracovní volno. Pokud navíc daná překážka spadá pod některou z dávek nemocenského pojištění, bude mu poskytnuta i patřičná náhrada mzdy, např. ve formě ošetřovného, které činí 60 % vyměřovacího mzdového základu zaměstnance.

Pružné uspořádání pracovní doby

Tuto oblast si záměrně necháváme až na konec, protože právě tady můžeme očekávat největší změny.

Směrnice stanovuje, aby zaměstnanci pečující o děti do 8 let věku měli nárok požádat o pružné rozvržení pracovní doby. Zaměstnavatel by této žádosti měl vyhovět, pokud k jejímu zamítnutí nemá závažný důvod. 

Náš zákoník práce obdobnou úpravu v tomto směru již obsahuje. Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci pečujícímu o dítě do 15 let věku jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, pokud mu to provozní potřeby dovolí. Procesní stránka vyřizování žádosti však v zákoníku práce chybí.

V návaznosti na směrnici podepsal prezident před pár dny novelu zákona o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Ta má za cíl podpořit kratší úvazky (8–30 hodin týdně), a to hlavně díky snížení odvodů na sociálním pojištění o 5 %. Toto snížení se však nevztahuje na všechny kategorie zaměstnanců, ale zejména na ty, na které cílí evropská směrnice. Jedná se tedy především o zaměstnance pečující o děti nebo osoby blízké mladší deseti let, které jsou závislé na pomoci jiné osoby, nebo na osoby se zdravotním postižením.

Nad rámec směrnice navíc novela podporuje také začlenění absolventů na pracovní trh. Osoby do 21 let mají snížené odvody u všech úvazků. 

Důležitým omezením pro možnost využít nižší odvody je výše mzdy daného zaměstnance. Ta při součtu všech úvazku zaměstnance u jednoho zaměstnavatele nesmí přesáhnout 1,5násobek průměrné měsíční mzdyhodinová mzda nesmí přesáhnout 1,15násobek průměrné hodinové mzdy. Účinnost této novely je stanovena na 1. 2. 2023.

Současně však platí, že pokud si například zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem svůj pracovní úvazek v souvislosti s čerpáním rodičovské dovolené zkrátí, nemá nárok po jejím skončení na návrat k původnímu (plnému) úvazku. Toto právo by však mělo být nově díky směrnici zavedeno. Ta navíc umožňuje, aby o návrat k plnému úvazku mohl zaměstnanec požádat i před původně sjednaným termínem. V takovém případě by mu měl zaměstnavatel vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. 

Ukončení pracovního poměru

Asi nebude žádným překvapením, že směrnice klade také velký důraz na důvody ukončení pracovního poměru. Zaměstnavatel nemůže ukončit pracovní poměr jen kvůli tomu, že zaměstnanec plánuje nastoupit na jeden z uvedených typů dovolené. Pokud by vzniklo oprávněné podezření, že důvodem ukončení pracovního poměru je například chystaný nástup na rodičovskou dovolenou, bude na zaměstnavateli prokázat, že skutečný důvod výpovědi s čerpáním dovolené nijak nesouvisí. Jedná se o tzv. obrácené důkazní břemeno.

Nárok na pružné uspořádání pracovní doby mohou členské státy podmínit splněním požadavku na odpracovanou dobu, která nesmí být delší než 6 měsíců. V eLegal očekáváme, že toho český zákonodárce v plné míře využije.

Směrnice si dává za cíl vytvořit lepší podmínky pro skloubení osobního, rodičovského a pracovního života. S ohledem na vysoký standard sociálních práv u nás, nejsou navrhované změny ničím převratně novým. Je to tedy dobrá zpráva především pro naše zákonodárce, kteří budou muset provést změny jen v dílčích oblastech a zejména formalizovat jednotlivé postupy.

Potřebujete poradit nebo řešíte cokoli z pracovního práva, neváhejte se ozvat. Rádi vám pomůžeme.



Štítky

Autor článku

Jakubovou parketou je hlavně IT právo, obchodní právo, ochrana průmyslového vlastnictví a právo v oblasti nemovitostí. Jeho články vám dají praktický vhled a konkrétní rady. 

Specializace:

  • Autorská práva a duševní vlastnictví
  • IT právo & technologie
  • Korporátní & obchodní právo, M&A
  • Právo v oblasti nemovitostí

Potřebujete tomuto tématu rozumět víc? Přijďte na školení

Stavíme mosty mezi právem
a realitou vašeho podnikání

Vaše smlouvy budou špičkové
a srozumitelné

Máme praktický přesah a myslíme
na všechny situace

Věci řešíme bez průtahů a
zbytečné omáčky okolo

Předem víte, kolik
a za co platíte

Buďte v obraze. Jednou za měsíc vám pošleme všechno, co potřebujete vědět, abyste se nedostali do maléru.

E-mail není zadán ve správném formátu (např. vasemail@email.com). X