Pokud by neexistovala odpovědnost za škodu a újmu, pravděpodobně by zavládla anarchie.
Odpovědnost za škodu vzniká, když někdo úmyslně nebo z nedbalosti (ale v některých případech i bez jakéhokoliv zavinění) způsobí škodu na majetku někoho jiného. Příkladem může být např. rozbití okna fotbalovým míčem. Jak se taková škoda nahrazuje? Např. uvedením v předchozí stav (škůdce sám věc opraví, nebo zajistí opravu) případně náhradou vzniklé škody v penězích.
Újma oproti škodě je nemajetková. Při odpovědnosti za nemajetkovou újmu se například kompenzuje poškození pověsti společnosti nebo třeba zdraví. Újmu škůdce nahrazuje přiměřeným zadostiučiněním. To může vypadat různě, někdy bude stačit například omluva, někdy bude potřeba si připravit velkou sumu peněz.
Povinností nahradit škodu nebo újmu ale legrace mnohdy nekončí, protože stejný čin může naplnit i znaky přestupku nebo dokonce trestného činu.