Právo a AI: Co do AI nástrojů (ne)můžete zadávat – 1. díl

Pokud používáte sociální sítě, jste nejspíš denně bombardováni příklady AI generovaného obsahu. Možná jste už dokonce sami něco zajímavého vytvořili. Pokročilejší uživatelé jsou s využitím AI schopni vyvinout už i robustní software nebo „natočit“ poutavá videa. Jakkoli je možné se někdy nad schopnostmi umělé inteligence pousmát (problémy s generováním prstů), většina příkladů vyvolává spíš údiv.  

Možná jste zaregistrovali, že velkým trendem je inspirace vizuálním stylem některých umělců. Obdivné reakce vyvolal například výsledek promptu „Přetvoř Star Wars ve vizuálním stylu Wese Andersona“ ve formě filmového traileru. 

Největší překvapení většinou vyvolají výtvory, které by bez použití AI pomocníka vyžadovaly velké investice nebo umělecké vzepětí. Kopie hry Beat Saber založená 100% na kódu a obsahu vyvinutém AI zaskočila i „otrlejší“ uživatele AI. 

Vedle toho se však setkáváme i s prvními zásadními problémy způsobenými nesprávným a neopatrným používáním AI. Únik z citlivých dat ze Samsungu nebo vymyšlená soudní rozhodnutí advokáty jsou toho zářným příkladem. 

Uvedené příklady (až na ten s prsty) mají jedno společné – naznačují, že při používání AI je potřeba řešit i některé právní otázky.  

Generativní AI (Chat GPT, DALL-E, Midjourney a další) funguje na principu vstup-výstup, Zadáte většinou textový pokyn (prompt). Na základě promptu – a díky tomu, že je naučena na spoustě dat – vám AI „vyplivne“ nejpravděpodobnější řešení, běžně text nebo obrázek. Logikou vstup-výstup se řídí i náš seriál o AI. Dál se dozvíte, jak přemýšlet na vstupu, než něco do AI zadáte. 

Přemýšlejte dál jako doteď 

Na začátek možná trochu nuda. Ale kvůli AI nemusíme znovu vymýšlet kolo. Generativní AI je novinka, která určitě změní spoustu věcí. To ale neznamená, že pro ni nelze použít existující pravidla a nastává anarchie a vláda strojů. Pokud budete dodržovat podobné zásady pro práci s informacemi (zejména citlivějšími) jako běžně, pak by vás nemělo nic překvapit. Jaké zásady to jsou? 

Pozor na citlivé informace 

Mnoho z nás má při práci přístup k informacím, které by se neměly dostat na veřejnost. My jako advokáti máme informace o klientech, jejich plánech, produktech, financích nebo jiných „citlivých místech“. Vy ve své práci možná taky víte něco podobného o svém zaměstnavateli, klientovi nebo jejich produktech. Třeba máte i podepsanou dohodu o mlčenlivosti (NDA) s mastnou pokutou pro případ porušení. 

Co je to ta „důvěrná informace“? 

Když zmiňujeme, že nemáte do AI zadávat „důvěrné informace“, bylo by dobré vysvětlit, co tím myslíme. Tento pojem označuje informace, které jsou nějakým způsobem cenné nebo citlivé a existuje zájem, aby se nedostaly na veřejnost. Z této krátké definice je zřejmé, že důvěrnou informací může být spousta věcí – od výrobních postupů, zdrojového kódu a know-how, přes data o zákaznicích, až po obchodní nebo marketingové plány. 

Pokud jste firma, která si chce chránit důležité informace, měli byste zvážit vytvoření NDA a věnovat pozornost vymezení toho, co jsou důvěrné informace konkrétně o vás a vašem podnikání. Je dobré se navíc jen nespokojit s podpisem NDA. To si řada zaměstnanců nebo kontraktorů sotva pročte a bere ho jako formalitu. Jen papír vám důvěrné informace neochrání, lidé u vás by měli rozumět tomu, co chránit a proč. 

Pokud jste podepsali NDA, měli byste se určitě podívat na vymezení důvěrných informací přímo v dohodě. I bez NDA však určitou povinnost chránit důvěrné informace máte taky. Obecně je lepší být opatrný s jakýmikoli informacemi o vašem zaměstnavateli a klientovi nebo jejich produktech. 

Proč důvěrné informace do AI nástroje nedávat? 

Že vám může hrozit pokuta (která v NDA bývá často dost vysoká), jsme už uváděli. Proč tomu tak ale je? 

• Důvěrné informace jejich zadáním do ChatGPT nebo jiného nástroje sdílíte s jeho provozovatelem. Tyto informace kliknutím na odeslání promptu nemizí do vzduchoprázdna, ale ukládají se na servery provozovatele.  
• Kromě sdílení s provozovatelem je potřeba zmínit i to, že v základním nastavení služeb se všechny informace zadané do nástroje používají k jeho dalšímu učení. Tuto možnost jde vypnout (ChatGPT již tuto funkci pro některé uživatele nabízí). Pokud se však informace k učení použije, hrozí i (malé) riziko, že by se mohla někomu dalšímu dostat do výstupu. 

Mějte na paměti i osobní údaje 

Důvěrné informace nejsou jedinou kategorii informací, u které si musíte dávat pozor. Jakékoli zadávání osobních údajů do AI nástroje je jejich zpracováním a musí splňovat podmínky GDPR. 

Dodržet tyto povinnosti však půjde velmi těžko – většina provozovatelů AI nástrojů totiž sídlí v USA. Možná jste zaslechli, že předávání osobních údajů do USA je nyní velmi komplikované až nemožné. Pouhým vložením do AI nástroje určitě nevyhovíte přísným podmínkám pro předání údajů. 

ChatGPT prozatím osobní údaje a jiná data ukládá pouze na serverech v USA. 

Co tedy můžete dělat, abyste se neocitli na špatné straně regulace osobních údajů? 

Osobní údaje důsledně anonymizujte 

Vzhledem k prakticky nemožnému úkolu vyhnout se nyní předávání osobních údajů do USA je doporučení jednoduché – buď osobní údaje před vytvořením promptu úplně smažte, nebo je nahraďte nějakým placeholderem (pan X, nicneříkající číslo). 

Špatný prompt pro AI: Představ si, že jako marketingový poradce vytváříš brand strategii pro nového klienta, pana Františka Vopršálka, dat. nar. 10. 8. 1993, se sídlem Sokolovská 695/115b, Praha 6. Ten vymyslel přelomového robota, který se dokáže pohybovat ve výrobě rychleji a efektivněji pomocí magnetické levitace. Přikládám i jeho obrázek. Už ho bude dodávat Škoda Auto za 10 000 000 Kč, ale rád by ho nabídl dalším firmám. 

Špatným promptem úplně ignorujete ochranu důvěrných informací i osobních údajů svého zákazníka. Správný prompt vám možná přidá trochu práce při úpravě výstupu, ale možná ušetří nějaké vrásky později. 

Jak by mohl vypadat správný prompt? Představ si, že jako marketingový poradce vytváříš brand strategii pro nového klienta, pana X. Ten vymyslel přelomového robota, který se pomocí určité technologie může rychleji a efektivněji pohybovat. Rád by ho nabídl strojírenským společnostem, vymysli, jakými způsoby by ho mohl nabízet. 

I pokud užíváte evropský nástroj, určitě lze anonymizaci doporučit. Můžete využít případně i další strategie uvedené dále. 

Myslete na zpracovatelskou smlouvu 

Jestliže skutečně potřebujete do AI nástroje zadávat osobní údaje, uzavřete s provozovatelem AI nástroje tzv. zpracovatelskou smlouvu. Tato smlouva se vztahuje právě na situace, kdy jako správce předáte někomu (zpracovateli) něčí údaje.  

Dejte o tom vědět subjektům údajů 

Pokud se rozhodnete přece jen zadávat osobní údaje do AI nástroje, určitě byste měli i informovat ty, kterých se to týká (tzv. subjekt údajů). Takové zpracování nejspíš budete muset založit na jejich jasném souhlasu a umožnit subjektům využívat svá práva plynoucí z GDPR. Vyžádá si to nejspíš i určité úpravy vašich zásad zpracování osobních údajů nebo jiné dokumentace. 

Nesnažte se nutit AI něco kopírovat 

Při zadávání promptů se pokuste být co nejvíce originální. Můžete se zkusit inspirovat, ale nesnažte se vytvářet kopie autorských děl. Pokud svůj vstup budete formulovat nešikovně nebo úmyslně tak, že ve výstupu bude kvůli tomu obsaženo autorské dílo, zaděláváte si na problém.  

Určitě se totiž nebudete moct vymlouvat na to, že AI něco vytvořila a vy za nic nemůžete. Kromě toho, že jste jí k tomu dali pokyn, si následně navíc musíte i ověřit výstup. Pokud by výstup přece jen zasahoval do autorského díla, neměli byste ho používat (ale o tom až někdy příště). Tvůrci AI nástrojů navíc dělají všechno pro to, aby se odpovědnosti za výstupy zřekli. 

Je ale dobré vědět, že odpovědnost máte tehdy, pokud výstup zveřejníte a budete ho dále používat. Do problémů se můžete dostat zvlášť, když na výstupu budete chtít vydělávat. Pokud ho však použijete jen pro své osobní pobavení nebo jinou osobní potřebu bez snahy dosáhnout zisku, jde o tzv. volné užití podle autorského zákona a můžete být v klidu. 

Autorské dílo navíc nemusí být ve výstupu v původní formě. Musíte si dávat pozor i na jeho zpracování do jiné formy, pokud bude zřejmé, co bylo původním dílem. Pokud si tedy umělou inteligencí necháte přeložit text nebo ho pouze mírně poupravíte, případně si třeba necháte z obrazu udělat fotografii, pořád zasahujete do původního autorského díla. Bez licence od jeho autora byste neměli „nový“ výstup užívat. 

Myslete navíc na to, že autorským dílem může být prakticky cokoli. Asi vás nepřekvapí klasické příklady jako kniha, obraz nebo fotografie. Autorským dílem ale bude většinou i počítačový program vyjádřený zdrojovým kódem. Nebo klidně příspěvek na LinkedIn, pokud je originální a tvůrčí, jako jsou třeba ty autora tohoto článku. 

Totéž platí pro zásahy do něčí osobnosti. Nenechte AI upravovat fotky lidí. Některé úpravy mohou být roztomilé (např. vytvoření anime verze vašeho kamaráda). I ty ale můžou být zásahem do jeho práv, jakkoli to zrovna kamarádovi nevadí. Jiné úpravy jsou samozřejmě už zcela za hranou. Máme na mysli třeba vytváření tzv. deepfakes, tedy fotek/audio/video výstupů, na kterých osoba dělá třeba něco nedůstojného nebo urážlivého. 

Jaký prompt bude v pořádku? 

„Vytvoř mi psa s cylindrem ležícího ve starém rollsroyce, olejomalba.“ 

Who’s a good boy? 

Tady vymýšlíte něco úplně nového, vkládáte do promptu svoji osobnost a vyvíjíte určitou tvůrčí duševní činnost. Ani inspirace obecnými styly, které nejsou typické pro konkrétního autora, nebude problém. Neuvádíte navíc konkrétního autora ani dílo. 

Nemusíte však vymýšlet něco 100% nového. Použít jde třeba i prompt jako „Uprav mi fotku klientů před budovou Walkie Talkie v Londýně tak, aby klienti byli zaostření a budova za nimi rozostřená.” 

V tomto případě je důraz na vaše klienty, zatímco budova v pozadí (i ona může být chráněná autorským zákonem) je použitá jen nepodstatným a vedlejším způsobem. Pokud už se vám na vygenerovaném obrázku autorské dílo nebo třeba i značka objeví, její rozostření a upozadění vás může zachránit. 

Kde se pohybujete na hraně? 

Dobrým hraničním příkladem je už v úvodu na příkladu upravených Star Wars zmíněná inspirace něčím vizuálním stylem. Pokud je však něčí vizuální styl tak výrazný, jako ten stylizovaný barevný „andersonovský“, můžete si zadělávat na problém i jeho slepým kopírováním (zvlášť když výsledek potom komerčně využijete). Přehnaný ochránce svých práv by to mohl považovat za nekalou soutěž. A to ani nemluvíme o tom, že základem jsou Star Wars, které jsou, jak známo, svými tvůrci důsledně právně chráněny. 

Jak by to naopak vypadat nemělo? 

Například Prodávám kávu pod značkou Moje káva a chci ji více propagovat. Přepiš mi pro účely reklamní kampaně text písně Máma od Lunetic, ale místo „Moje máma“ všude uveď „Moje káva“. 

Tady už si berete něčí autorské dílo (ano, i texty Lunetic mohou být autorským dílem) a pouze ho drobně měníte, upravujete, zpracováváte do jiné podoby. Navíc ho pak užíváte i komerčně. 

Tohle je prostě jen úprava původní klasiky. Doma to nezkoušejte. 

Mezizávěr 

V tomto článku jsme uvedli základní rozsah věcí, které byste do AI nástrojů zadávat neměli. Patří mezi ně hlavně citlivé informace, osobní údaje a autorská díla. Okolo nich byste ale měli být opatrní obecně, nejen při interakci s AI. Potvrzuje se tedy úvodní premisa článku – AI berte jen jako další nástroj a chovejte se při jeho používání stejně jako vždycky. 

Příště si řekneme, jak se autorské právo dívá na výstupy z AI a jaké pokročilejší techniky se nabízí, pokud to s využíváním AI myslíte opravdu vážně a chcete výstupy ekonomicky využívat. 

Zajímá Vás, jak užívat výstupy z AI nástrojů komerčně a přitom se neocitnout právně na hraně? Přečtěte si druhý díl seriálu o právně správném užívání AI nástrojů.

Máte k článku dotaz nebo byste potřebovali pomoc s právním uchopením AI? Ozvěte se nám na číslo 255 785 595 nebo nám napište na e‑mail napistenam@elegal.cz.