O co vůbec jde?
No-poaching agreements jsou dohody mezi zaměstnavateli o tom, že nebudou přijímat, najímat nebo usilovat o zaměstnance druhé strany. Známe dva typy no-poaching dohod:
- Non-solicitation agreement: vzájemný závazek aktivně neoslovovat zaměstnance druhé strany dohody. V tomto případě je však možné zaměstnance najmout, osloví-li zaměstnavatele ze své vlastní vůle;
- No-hire agreement: jde o vzájemný závazek celkově nenajímat zaměstnance jiného člena dohody, a to i v případech, kdy zaměstnanec druhého zaměstnavatele sám aktivně zkontaktuje.
Wage-fixing agreements jsou dohody, v rámci kterých mezi sebou zaměstnavatelé sjednocují výši mezd nebo jiných podmínek odměňování (typicky zaměstnaneckých benefitů).
Nezáleží na formě, jak byly takové dohody uzavřeny. K naplnění znaků nezákonnosti postačí i neformální ústní dohoda (například v rámci veletrhů, konferencí a podobných setkání) nebo třeba dohoda skrze sociální sítě.
Zákaz nepokrývá obecně každou takovou dohodu. Zakázané jsou ty dohody, jejichž výsledkem nebo cílem může být narušení soutěže na trhu, pokud nemají na hospodářskou soutěž jen zanedbatelný dopad. Důležitým kritériem pro posouzení, zda je dohoda protizákonná nebo ne, je skutečnost, jestli vede alespoň ke snížení stupně nejistoty ohledně budoucího chování soutěžitelů (potenciálních zaměstnavatelů) na trhu.
To znamená, že podle ÚOHS bude nezákonná taková dohoda, která omezí možnost konkurence na trhu a zároveň vytvoří určitou míru jistoty o tom, jak se bude některý ze soutěžitelů (zaměstnavatelů) chovat.
Jak mohou takové dohody vypadat v praxi?
Společnost se potýká se situací, kdy jsou její zaměstnanci oslovování konkurenčními firmami s nabídkou lepší mzdy. Zaměstnanci pak tyto nabídky používají jako argument pro zvýšení mzdy v aktuálním zaměstnání. V rámci konference, kde se zástupci konkurenčních společnosti setkali, se dohodli, že již vzájemně nebudou oslovovat zaměstnance s nabídkami práce.
Mezi společnostmi propojenými asociací, která sdružuje společnosti v oblasti marketingu, dochází k vysoké fluktuaci zaměstnanců. V rámci zasedání asociace tak byla uzavřena dohoda spočívající v tom, že členové asociace mohou zaměstnávat bývalé zaměstnance jiných členů pouze se souhlasem těchto bývalých členů.
Nejrizikovější sektory
ÚOHS v listu hovoří o tom, že se tento typ dohod může objevit v jakýchkoli segmentech podnikání. Představil ale několik oblastí, které považuje za nejvíce náchylné k uzavírání No-poaching a Wage-fixing dohod. Ať už z důvodu, že jsou v nich kladeny na zaměstnance vysoké nároky na jejich odbornost, že v nich chybí dostatek kvalifikovaných pracovníků nebo že zde figuruje jen několik velkých a významných zaměstnavatelů. Těmito obory jsou:
- Sport
- IT sektor
- Zdravotnictví
- Franšízy
- Doprava
- Vzdělávání
- Agenturní zaměstnávání
- Vysoce odborné stavební práce
- Elektromontážní práce
- Svobodná povolání vykonávaná v zaměstnaneckém či obdobném sektoru
ÚOHS zdůrazňuje, že hodlá zaměřit svou pozornost právě na tato specializovaná odvětví a vůči velkým společnostem a asociacím, které reprezentují významnou část dotčených trhů. Opatrnost ale určitě doporučujeme všem zaměstnavatelům, jelikož zakázané dohody jsou nezákonné bez ohledu na odvětví, ve kterém zaměstnavatelé podnikají.
Co nedělat?
Zákaz, který ÚOHS akcentuje se týká všech soutěžitelů, tedy subjektů, které vykonávají obchodní aktivity nebo svobodná povolání a jsou (nebo v buducnosti budou) zaměstnavateli, a taky sdružení takových subjektů. Je nutné dodat, že v České republice v této oblasti neexistuje široká rozhodovací praxe soudů. S jistotou však lze doporučit:
- Nevyměňovat si strategické a citlivé informace o přijímání zaměstnanců, jejich mzdách, jiných zaměstnaneckých benefitech.
- Neúčastnit se schůzek s jinými zaměstnavateli, kde se se takové informace probírají a vyměňují nad rámec běžných sociálních dialogů a kolektivních dohod.
- Neuzavírat s jinými zaměstnavateli smlouvy, které budou obsahovat zákaz přetahování zaměstnanců.
- Neuzavírat s jinými zaměstnavateli dohody ohledně mezd či bonusech a jiných formách odměňování zaměstnanců.
Co konkurenční doložky a doložky o zákazu navazování spolupráce?
Co se konkurenčních doložek týče, není třeba panikařit. Běžná konkurenční doložka, kterou sjednáte se svými zaměstnanci podle zákoníku práce nebo kterou sjednáte se svými externími spolupracovníky, nepředstavuje zakázanou dohodu. Problémem by byla až ve chvíli, kdy byste se s dalšími zaměstnavateli domluvili na tom, že budete takové doložky do smluv zakotvovat.
Domníváme se, že také v případech, kdy sjednáte se svými externisty doložku, kterou se zavážou k tomu, že nebudou navazovat spolupráci s Vašimi zaměstnanci nebo spolupracovníky, nepůjde běžně o zakázané dohody. Zejména proto, že v případě, že takto zavazujete fyzickou podnikající osobu, jejíž dopad na pracovní trh je bezvýznamný, nebude naplněna podmínka více než zanedbatelného dopadu na hospodářskou soutěž. Navíc cílem takových doložek není ovlivnit hospodářskou soutěž, ale zabránit konkrétnímu člověku, aby „přetahoval“ osoby, se kterými naváže kontakt díky tomu, že vám poskytuje služby.
Co vám hrozí?
- Zakázané dohody jsou neplatné, a to od počátku.
- Pokuta až 10 milionů korun nebo 10 % z čistého obratu na relevantním trhu za poslední účetní období podle toho, která z variant je vyšší. Je-li pokuta udělena přímo sdružení soutěžitelů, pak ručí jak členové orgánu takového sdružení, tak i jednotliví členové, a to až do výše 10 % svých čistých obratů za poslední ukončené účetní období.
- Dotčení zaměstnanci jsou oprávněni požadovat náhradu škody, která jim vznikla.
Jsem účastníkem zakázané smlouvy, co teď?
ÚOHS dává v rámci tzv. leniency programu možnost s ním spolupracovat výměnou za upuštění od pokuty nebo jejího snížení. Pokud jako účastník takové dohody poskytnete jako první úřadu důkazy, které mu umožní prokázat existenci zakázané dohody nebo provést šetření přímo na místě, může vám pak ÚOHS pokutu i zcela odpustit.
Domníváte se, že jste uzavřeli některou z výše popsaných dohod a nevíte co teď? Ozvěte se nám na napistenam@elegal.cz a společně najdeme nejlepší řešení.