7. 1. 2019
A je to tady! Ať chceme nebo ne, kromě tisícerých oprav při psaní data v dokumentech nám opět nastal ten čas, kdy si budeme kromě té devítky muset zvyknout i na pár právních novinek. Tak se podívejte, co nejdůležitějšího již platí a co nás pravděpodobně čeká v průběhu roku.
Od 1. ledna dochází ke zvýšení minimální a zaručené mzdy. Jupíjej? Jak pro koho! Minimální měsíční mzda se ze současných 12.200 Kč zvyšuje na 13.350 Kč a u hodinové sazby se jedná o zvýšení ze 73,2 Kč na 79,8 Kč. Říkáte si, že svým zaměstnancům dáváte přece už tak vyšší mzdy než ty minimální, a tak se vás změna netýká? Ba ne, zvýšení minimální mzdy má totiž i další souvislosti.
Jedním z příkladů může být tzv. daňový bonus související s uplatněním slevy na dítě, na nějž dosáhne plátce daně, jehož hrubý výdělek v daném roce činil alespoň šestinásobek minimální mzdy. Zatímco tedy v roce 2018 postačil výdělek ve výši 73.200 Kč, v roce 2019 bude třeba, aby pro získání nároku na daňový bonus prošlo vaší kasičkou alespoň 80.100 Kč.
Jste-li ičař, budete muset poladit své trvalé příkazy na platby záloh na zdravotní a sociální pojistné.
Nově se totiž pro OSVČ zvyšují minimální zálohy na zdravotní pojištění na 2.208 Kč, přičemž zálohu na leden 2019 v nové výši je třeba uhradit už do 8. února 2019. Ičařům, kteří platí vyšší zálohy než v minimální výši, se výše záloh změní až po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2018 – ten musí být podán do jednoho měsíce od podání daňového přiznání.
Stejně tak se pro ičaře zvyšují minimální zálohy na důchodové pojištění na 2.388 Kč, vykonáváte-li samostatně výdělečnou činnost coby činnost hlavní, v případě vedlejší výdělečné činnosti se jedná o částku 955 Kč. Zda vaše podnikání na IČO je vaší výdělečnou činností hlavní nebo vedlejší zjistíte podle toho, jestli Váš hrubý roční zisk přesahuje tzv. rozhodnou částku pro činnost vedlejší pro rok 2019 ve výši 78.478 Kč.
Pokud již podnikáte, novou výši minimálních záloh na pojistné budete muset uhradit až v měsíci následujícím po měsíci, kdy byl nebo měl být odevzdán přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2018. Začínáte-li podnikat teprve od nového roku, platí pro vás nová výše již od ledna 2019.
Od roku 2019 se také zvyšuje minimální pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění, a to na 138 Kč. Na rozdíl od důchodového pojištění je třeba změnu této platby provést do konce ledna 2019.
… a navíc dříve!
Oproti roku 2018 se rovněž mění splatnost záloh na pojistné na důchodové a nemocenské pojištění. Nyní je nutné zálohy platit už v kalendářním měsíci, na který se pojistné hradí, přičemž platbu bude třeba provést kdykoliv od prvního až do posledního dne daného měsíce (v tento den však platba musí bát již připsána na účet okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ)).
PRAKTICKY:
Nově je možné si na dohodu o pracovní činnosti přivydělat oproti původním 2.499 Kč až 2.999 Kč, aniž by se tím cokoliv měnilo na tom, že zaměstnanec nemusí odvádět pojistné na zdravotní a sociální pojištění.
Pokud si při vašem podnikání lámete hlavu nad výzkumy či vyvíjíte a inovujete o sto šest, pak by vás mohlo zajímat, že od roku 2019 dochází k výraznému zjednodušení uplatnění odpočtu na výzkum vývoj a inovace – termín zpracování výzkumného projektu je totiž jednoznačně stanoven k datu podání daňového přiznání za zdaňovací období, ze které vykážete nárok na uplatnění odpočtu poprvé.
Pokud byste potřebovali pomoci s odpočty, domluvte si konzultaci zdarma s odborníky z enovation.
Především zaměstnavatelé mohli před koncem loňského roku zaslechnout, že marodění zaměstnanců je bude stát o něco více peněz. Poslanecká sněmovna totiž na konci října 2018 schválila novelu zákoníku práce, která zavádí povinnost zaměstnavatele proplácet zaměstnancům nemocenské ve výši 60% průměrného redukovaného výdělku (tedy určité procentní výše průměrného výdělku za předcházející čtvrtletí) již od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti.
V současné době totiž platí, že zaměstnavatel nemocenské první tři dny dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanci proplácet nemusí (tzv. karenční doba). Tomuto návrhu se postavil Senát, když těsně před Vánocemi novelu zamítl. Nicméně vzhledem k tomu, jakou má novela v Poslanecké sněmovně podporu, je velmi pravděpodobné, že Sněmovna Senát nakonec přehlasuje. Pakliže novelu následně podepíše i prezident republiky, měla by zaměstnavatele začít trápit od poloviny roku 2019.
V této souvislosti se také od července 2019 plánuje zkrácení lhůt zaměstnavatele pro hlášení vzniku účasti zaměstnance na nemocenském pojištění, tedy hlášení jeho nástupu.
Jako snaha o kompenzaci nevýhody v podobě zrušení karenční doby je součástí této novely snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění z 2,3% na 2,1%. Na sociálním pojištění by se tak nově neodvádělo 25 %, ale 24,8 %. Stejně jako předchozí novinka by i tato změna měla platit od poloviny roku 2019.
Byť je tato novela stále spíše hudbou budoucnosti, už nyní se hovoří o tom, že cca od roku 2020 by mohlo dojít ke změnám týkajícím se dohod konaných mimo pracovní poměr, návratu do zaměstnání po rodičovské dovolené, řádné dovolené nebo k novinkám v oblasti sdílených pracovních míst.
Velmi pravděpodobně už od února 2019 můžeme očekávat několik změn v daňové oblasti – Sněmovna totiž ještě před Vánocemi stihla odklepnout tzv. daňový balíček, tedy soubor novelizací valné většiny daňových předpisů.
Děláte-li na živnosťák, budete si při výpočtu daně z příjmů moci opět uplatnit výdaje tzv. paušálem při ročních příjmech ve výši až 2 miliony korun.
Zpozornit by také měly větší společnosti, zejména ty, které působí i v zahraničí (mají zde např. provozovnu nebo jsou součástí nadnárodního koncernu). Nejspíše od roku 2020 bude pro tyto společnosti omezena uznatelnost výpůjčních výdajů s cílem snížit si svůj daňový základ o náklady na půjčky. Stejně tak je v plánu zavést zdanění pouhého přesunu majetku společnosti např. do její zahraniční pobočky, neboť v takovém případě přijde stát o možnost vybrat daň z příjmu z případného budoucího prodeje takového majetku.
Změny patrně nastanou i v oblasti DPH. Již cca od února 2019 bude nově jízdné v hromadné dopravě spadat do 10% sazby daně. Snížení sazby DPH můžeme koncem roku 2019 či začátkem roku 2020 očekávat rovněž u dodávek tepla nebo některých řemeslných či odborných služeb, a to zejména v souvislosti se změnami v elektronické evidenci tržeb.
Nejdříve v polovině roku 2019 či spíše od roku 2020 by některé podnikatele mohla také „spláchnout“ třetí a čtvrtá vlna EET – plavat budou muset začít např. lékaři, řemeslníci či podnikatelé zabývající se výrobními činnostmi. Nejmenší podnikatelé by pak mohli dostat záchranný kruh v podobě možnosti vyhnout se elektronickému zpracování tržeb a evidovat tržby pouze pomocí bloku číslovaných účtenek.
Jaké novoty nás čekají při registraci ochranných známek, vám podrobně sepsal náš Kuba. Čtěte! Dozvíte se totiž, že nově lze registrovat opravdu ledacos, že to bude jednodušší, ale že si také budete muset dát pozor, aby vám někdo jiný „nevypálil rybník“.
To by bylo, abyste i v tomto článku tato čtyři písmena nenašli! V letošním roce se totiž snad konečně dočkáme přijetí tzv. adaptačního zákona k GDPR, tedy nového zákona o zpracování osobních údajů, kterým se mj. zruší i dosavadní zákon o ochraně osobních údajů.
Adaptační zákon k GDPR byl v prosinci 2018 schválen Poslaneckou sněmovnou, nyní se mu „na zoubek“ podívá Senát. Poslanci se prozatím shodli například na tom, že dětem musí být nejméně 15 let, aby mohly v on-line světě odsouhlasit zpracování svých osobních údajů, a že na práci novinářů, vědců, historiků a statistiků by se nemělo GDPR používat tak přísně. Navíc také blíže vymezili činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů a stanovili hranici pokut pro veřejný sektor.
Podrobnosti se dočtete v článku Anny Freimannové. Uvidíme, jak rychle bude legislativní proces postupovat dále a kdy se finálního přijetí zákona dočkáme.
O nové evidenci skutečných majitelů právnických osob jsme vám už také psali. Máte-li obchodní společnost nebo působíte-li v družstvu, měli byste ale i v roce 2019 zbystřit. V Poslanecké sněmovně je totiž nachystána k projednání významná novela zákona o obchodních korporacích a dalších předpisů. Jejím cílem je primárně usnadnění fungování obchodních společností, nicméně kromě cukru přijde na řadu i ten proslulý bič.
A týká se povinnosti obchodních korporací zakládat každoročně do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrku. Praxe je v současné době taková, že odhadem až polovina společností zapsaných v obchodním rejstříku si z této povinnosti „dělá holubník“ a spoléhá na to, že soudy nemají kapacitu splnění povinnosti aktivně kontrolovat. Některé zapsané společnosti jsou už dokonce úplně prázdnými schránkami, a tedy rizikem, že budou zneužity např. k daňovým podvodům. Ministerstvu spravedlnosti tak došla trpělivost a rozhodlo se udělat v obchodním rejstříku trochu pořádek.
Nově tedy budou soudy moci jednodušeji přistoupit až ke zrušení obchodní korporace, a to i bez likvidace. Zjistí-li soud, že korporace nezaložila účetní závěrku za dva po sobě jdoucí roky, vyzve ji k založení a stanoví k němu dodatečnou lhůtu. Pakliže se podaří výzvu korporaci (resp. statutárnímu orgánu) doručit do vlastních rukou, bude soud automaticky předpokládat, že je ekonomicky aktivní a korporace patrně vyvázne s pořádkovou pokutou až do výše 100.000 Kč. Pokud se však doručování nezdaří, soud zahájí řízení o zrušení korporace, údaj o tom zapíše do obchodního rejstříku a při trvající neaktivitě obchodní korporace po dobu delší než jeden rok rozhodne o jejím zrušení s likvidací nebo bez likvidace v závislosti na stavu jejího majetku.
A protože laxnost při zakládání účetních závěrek nebo dokonce při přebírání pošty se nemusí vyplatit, hoďte to ještě před přijetím této novinky „do pucu“.
V oblasti korporátního práva vám rádi budeme k ruce.
Zajímá vás více z oblasti právních aktualit a zajímavostí? Přihlaste se do našeho newsletteru!
Vaše smlouvy budou špičkové
a srozumitelné
Máme praktický přesah a myslíme
na všechny situace
Věci řešíme bez průtahů a
zbytečné omáčky okolo
Předem víte, kolik
a za co platíte
Sdílet
Tweet
LinkedIn
